"Song". Film byl anglické výroby z produkce Süd-Film-British International Pictures, byl vyrobený německo-anglickou kooperací a snad to byla zásluha německých pracovníků, že film měl skutečně vysokou úroveň.
Hlavní roli měla Číňanka Anna May Wongová, která se před tím dlouho namáhala dosáhnout úspěchů v Hollywoodu Odešla proto do Anglie a změna jí velice svědčila. Představila se jako herečka velkých kvalit. Její jemná, výrazná tvář s kouzelným výmluvným zrakem byla schopna bohaté škály výrazů a v té době se očekávalo, že z ní bude jednou velká tragédka. Účinek její hry byl zvýšen jejim tanečním uměním, plným orientálního půvabu a exotičnost jejího východního zjevu. Film v ní získal skvělou interpretku obtížné role čínského děvčete Song, které bylo zachráněno v Cařihradě anglickým artistou, který musel uprchnout před spravedlností pro vraždu, jíž se dopustil ze žárlivosti. Song se zamiluje do svého zachránce.
Za nějaký čas příjde do Cařihradu bývalá artistova milenka, nyní primadona a dáma velkého světa. Artista opět podlehne kouzlu staré lásky a chce jí darovat drahý náhrdelník. Peníze chce získat loupeží, která se však nezdaří a při níž utrpí těžké zranění očí. Jen operace mu může zachránit zrak. Song, pro kterou nemá její pán laskavé slovo, ukradne peníze a umožní operaci. Artistova milenka zatím odjela a slepý muž marně očekává její návštěvu.
Song se tedy přestrojí za primadonu a udržuje artistu v krásném omylu, ačkoliv pro ni byly tyto chvíle největším utrpením. Když dovršila svou oběť, za níž se jí dostalo jen hrubých slov, umírá Song pádem na nůž při taneční produkci. Režisér Richard Eichberg a Heinrich George vytvořili s Wongovou film vzácné lyričnosti a scén skutečně úchvatných. George až okatě nahrazoval ztrátu, kterou německý film utrpěl dchodem Emila Janningse do Ameriky a stal se jeho epigonem, ale stal se z něho i charakterní herec vysoké úrovně, jehož výkon, byť zřejmě epigonský, vždy upoutal. Měl tvrdou, skoro surovou tvář, kterou dovedl znamenitě zkrotit do výrazu oddanosti a něhy.
Režisér Eichberg výborně volil, když mu dal za partnerku křehkou Wongovou, jejíž jemný, skoro filigránský bličej byl ve skvělém kontrastu s Georgovou brutální tváří. Každá scéna tohoto snímku byla prosycena jemným lyrismem a život spodiny velkého orientálního města byl nakreslen v lapidárních rysech.
