Rubín má barvu krve

Průměrná česká televizní detektivka. Je vidět, že tento žánr není zrovna doménou paní režisérky Semschové ale vyvažuje to do značné míry nadprůměrné obsazení a výkony pánů Brzobohatého, Němce, Rösnera a Štěpničky. Mezi ženami pak dominuje paní Věra Kubánková. Není to žádný zázrak, který by člověka přibil před obrazovku ale solidní zábava co určitě neurazí.

Ne úplně špatně vymyšlený příběh a chvályhodná absence koloritu socialistické reality, a když už, tak v míře snesitelné. To vše ovšem shozeno závěrečnou a typicky českou, tím pádem směšnou honičkou. Plus herecké výkony na hranici věrohodnosti a parodie včetně hodně divné postavy babičky Věry Kubánkové.

Restaurátorovi Rauchovi se dostane do ruky pohár, který má zhodnotit, zjistí, že ty malé červené sklíčka nejsou sklíčka ale pravé rubíny a to už je cena v řádu miliónů. Že jej podvádí jeho žena ví snad všichni, kdo není slepý. Rauchová si vyžádá od muže klíče od auta, má prý šanci hrát ve filmu, pojede tedy do Prahy. Ale cestou na chatu v lese, je zastřelená, včetně svého milence Bradáče. Při policejním vyšetřování, kdy Rauch ukáže pohár na světlo, zjistí, že pohár je falzum a nikdo mu to nevěří, že jej někdo vyměnil. Do případu svým dílem zasáhne kamarád Nekvapil i dr. Fiala, do nebezpečné situace se dostává osmiletý chlapec Frantík Rauch, jde mu o život. Nic velkého, nic nového, na detektivku - pohodička z roku 1989...

Dost dobře zamotaný příběh. Víceméně ateliérovka, ovšem to není na škodu. Brzobohatému role detektivů vždycky šlapaly a jako bonus Boris R. Co na to dál říct?