Macbeth

Po Macbethovi (1947) Orsona Wellese a Krvavém trůnu (1957) Akiry Kurosawy je Macbeth (1971) Romana Polaňského, dalším pokusem význačného režiséra o přenesení jednoho z nejslavnějších světovýeh dramat na filmové plátno. - William Shakespeare situoval svou tragédii do poloviny 11. století a věnoval ji králi Jakubovi I, který jako Stuartovec odvozoval svůj původ od legendárního Banqua, jedné z mála kladných postav Shakespearovy hry. - Macbeth je tragédií velké a statečné osobnosti, kterou zničí sobecká ctižádost: ve jménu dosažení trůnu se hrdinův život stává krvavou poutí zločinu, v níž výčitky zprvu pohrdaného svědomí přivodí její rozklad. Macbeth, pobízen manželkou i věštbou. čarodějnic, upadá do zkázy a musí hanebně zemřít v osamělosti, bez útěchy pokání či slitování. - Režisér polského původu Roman Polanski upravi1 text hry s pomocí známého divadelního kritika a dramaturga londýnského Národního divadla Kennetha Tynana. Pokusil se učinit i přes omezené finanční prostředky (poskytnuté vydavatelem Playboye Hughem Hefnerem) z formálně strohého dramatu barvitou podívanou, nabitou vášněmi a krvavými skutky ve stylu konvencí historických filmů té doby. Nevyhýbal se realismu krvavých scén ani doslovnosti. Pod efektním povrchem mizí dramatická bohatost textu a psychologická plnost hlavních postav, kterým Jon Finch a Francesca Annisová nejsou schopni dodat věrohodnost. Snaha vyrovnat se s textem kompromisem mezi historickým velkofilmem a duchařským hororem je možná uměleckou prohrou, a1e nelze jí upřít odvahu. Neobvyklé adaptaci také nelze upřít diváckou přitažlivost. Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled