Báječný hotel Marigold

Vtipná komedie o důchodcích v Indii. Film má spád a je osázenspoustou zajímavých lidských postaviček - dohromady tvoří mix osudů... Odpočinková zábava, pohodovka a píjemné naladění, to je, co film přináší.

Už jsem to viděla několikrát. A pořád se mi to líbí. Je to o stáří, ale dokonale britsky namícháno z reality, humoru, životních jizev a životní síly. Každý z nich má už cosi za sebou. A každý je nějak poznamenaný. Zpočátku veliký smutek, skoro mi dělá problém nedojímat se... postupně se proměňující v pochopení, soustrast a posléze v držení palců, aby to zvládli... a najednou se přistihnu při tom, že jim skoro závidím. Ještě nejsem TAK stará, jako oni, ale jednou mě to čeká. A tenhle film mi dává naději...

BÁJEČNÝ HOTEL MARIGOLD Stáří, bilance, prožité životy, zklamání a mizivé naděje do budoucnosti. Celá expozice filmu je perfektně shrnuta do úvodních titulků a vzbudí velké očekávaní. Úvod nadchne delikátním hereckým ansámblem a filmařskou kreativitou. Film je bez jakýchkoliv okolků postaven na hereckém umění britských herců první třídy. Na příbězích sedmi starších lidí, hostů, kteří se náhodně potkají v hotelu, se odvíjejí jejich různorodé životní osudy. Film nikam nespěchá. Dává postavám dostatek prostoru, aby se vypovídaly o svých prvních láskách a posledních přáních. Jelikož dámy a pánové vskutku mají nač vzpomínat, mluví dlouze a často. Příběh je prokládán dynamičtější indickou milostnou linií, humornými scénkami a lechtivým humorem bez trapných a dvojsmyslných nepatřičností. Prožitek je umocněn situováním děje do exotických lokací Indie. Následuje řešení osobních problémů hlavních postav. Změna prostředí, poznání jiné kultury, jiných životních hodnot i údiv nad osudy svých spolubydlících, to vše ovlivňuje jejich chování a nabízí jim jiná, dosud nepoznaná řešení. Je to taková milá, příjemná a lehkým stylem napsaná příručka o tom, jak komunikovat se starými lidmi. Oni ovlivní svými zkušenostmi osudy mladé generace, a mladí jim na oplátku dodají novou životní sílu a naději, že ještě není všem dnům konec a stále je pro co žít, proč se snažit. Celý film je hlavně o pocitech, emocích a prožitcích. Přestože je o starších lidech, nemyslím si, že je určen jenom pro ně. Svou moudrostí a životní sílou dokáže oslovit určitě i mladší publikum. Každý den je jedinečný a každý by jej měl prožít co nejlépe. Takže shrnuto a podtrženo - Báječný hotel Marigold je báječný film, který na mě po delší době velmi silně zapůsobil. Hodně se mi to líbilo.

Roztroušené jak skleróza, dietní jak jídelníček cukrovkáře a vleklé jak vyhlížení pošťáka s důchodem - tak bych asi shrnula malá dobrodružství party nemajetných britských seniorů v posh indickém síbrťáku s obsazením, které by dovedlo chytit za srdce, pohladit po duši i rozesmát, ale to by si scénář nesměl lhát do kapsy a měnit názory a životní postoje bez přelomových zvratů, v naprosto mělkých záležitostech, které o poslední etapě lidského života nic nevypověděly. A proč je teď v každém filmu gay, propána?? Já osobně jsem za celý život viděla jen dva!