Noč pered Rožděstvom

„Štědrý večer“ je povídka z druhého dílu sbírky pod názvem „Večery na farmě u Dikanky“ autora Nikolaje Gogola, vydané v roce 1832., kde je ruským názvem „Ночь перед Рождеством“ který se doslovně překládá jako „Noc před Vánoci“. V roce 1913 se této povídky chopili filmaři v Ruské říši a natočili zhruba čtyřicetiminutový film, který i na dnešní dobu předčí očekávání. Jednoduchý pohádkový příběh s krásnou výpravou, nápaditými kostými a po technické stránce na svou dobu dobře odvedenými trikovými scénami, za použití také animace. Jednoduché kulisy, spíše divadelního typu, jsou samozřejmě viditelné, ale na rok 1913 taky, co jiného čekat. Zvláštností je, že ve scéně v královském paláci byla vynechána císařovna, která se v literární povídce vyskytuje. Mělo to samozřejmě politický důvod. Platila cenzura ve vyobrazování osob z vládnoucí dynastie, a proto ji režisér Wladyslaw Starewicz zcela vynechal a její dějovou roli předal princi Potěmkinovi. Ono jméno mělo taktéž politické pozadí. Na kráse filmu to však neubírá. Naopak. Celé je to srozumitelné, pohádkově strašidelné i romantické. Není divu, jak dnes už víme, že se k tomuto příběhu ruští filmaři později nejednou vrátili.

Na to, že se jedná o snímek z roku 1913 je to více než zdařilé. Dobrá úvodní představovačka účinkujících. Gestikulace a divadelnost, jak je u němých filmů zvykem, nebyla příliš přehnaná. Za filmové triky, např. zmenšení čerta, a z přihlédnutím na dobu vzniku, by se nemuseli stydět ani filmaři o padesát let později. A samotný čert? Tak děsivě vyhlížejícího čerta jsem ve filmu ještě neviděl.