Annie Hallová

Tak tohle je klasický Woody Allen. Tento pán je zcela bezesporu mimořádně schopný režisér s originálním viděním a cítěním ale já jeho uměleckému výrazu nedokážu ani s postupujícím věkem přijít na chuť. Tohle je určitě kvalitní film s dobrou základní myšlenkou a výborným obsazením ale musím se smířit s tím, že to není nic pro mne.

No, musím uznat, že filmům Woodyho Allena se spíše vyhýbám jelikož mi jeho intelektuální konverzační humor nic neříká. Tento film jsem si sehnal halvně díky vysokým hodnocením a čekal, že to snad nějak přežiju. Ale co se nestalo?! Výtečně jsem se bavil. Je sice pravda, že ne všechen humor jsem pobral ale většinu ano a nejdenou jsem se zasmál. Nejvíce se mi na filmu líbilo jak Allen vtahuje do děje i diváky. Nejlepší Allenův film.

Zásadní a přelomová klasika v Allenově filmografii. Po ztřeštěných, parodických komediích zahrál poprvé na vážnější notu i když komediálních prvků se zdaleka nevzdal. V Annie Hall vynalezl a hned napoprvé dokonale propracoval originální tvar intelektuální vztahové komedie, kde se ironické šlehy potkávají s melancholickými povzdechy, a který v budoucnu ještě několikrát v různých obměnách zopakuje. Vedle stále svěžího hmoru vyniká film zručností s jakou je příběh poslepován z různých časových úseků vztahu obou hrdinů a navíc je narušován zcizovacími promluvami k divákovi. Jako vždycky se útočí spíš na mozek než na city, v tomhle je prostě Allen protipólem lidí jako je třeba Von Trier nebo Iňárritu. Newyorský intelektuál do morku kostí. Velmi sympatické a zábavné jsou vedlejší role pro Paula Simona a Christophera Walkena, snadno přehlédnutelný je miništěk mladého Jeffa Goldbluma ("Zapomněl jsem svojí mantru"). A pro šarmantní Diane Keaton byla tahle role asi životní.

Jeden z mála filmů Woodyho Allena , který jsem viděla několikrát a RÁDA , což se mi u jeho tvorby stává opravdu zřídka a obzvlášť u filmů ve kterých hraje on sám. ... „Takže ... jak si tak žiješ, děkuj Bohu, že jsi jen nešťastná“. A k tomu vážně není už co dodat.