The Tunnel

Tenhle film mě mile překvapil, souhlasím s předchozím komentářem, že prvních několik minut bylo naprosto zbytečných a film by se bez nich rozhodně obešel a co následovalo potom bylo rozhodně napínavé, strašidelné a po dlouhé době, ve mě film vyvolával strach. Což je myslím nejhlavnější, když přejdu až přehnaně hysterickou hlavní hrdinku vzejde z filmu strašidelná podívaná, která rozhodně stojí za shlednutí.

Další zářez do hororového subžánru found footage sice nepřinášející nic nového, ale je tentokrát natočen australskými tvůrci a to skutečně precizně. Dívat se na to v osamění po tmě promítané z projektoru na velké plátno, dotyčný divák bude mít obavy i jít za tmy na záchod. Po vzoru španělského snímku ´Rec´ (2007) tu máme televizní štáb snažící se pro změnu natočit reportáž z městského podzemí, odkud by se měla pro město v době sucha čerpat voda, ale dějí se tam věci vskutku podivné. A právě onu podivnost v celé své děsivosti zažije štáb na vlastní kůži. Jedna menší změna tu však přece jen je a tím je styl vyprávění. Vytvořilo se to právě jako publicistická reportáž, takže dva aktéři ze štábu celý ten zážitek vyprávějí a jsou doplněni právě jimi natočenými záběry. Děj je v podstatě rozdělen na dva díly, které jsou spojeny přesně v polovině stopáže. První polovina nás tedy seznámí se členy štábu a danou problematikou sahající až do politické sféry a druhá polovina už je z tajemných chodeb, na což se po chvílí dá dívat se zatajeným dechem. Takže opět tma, nemožnost se z labyrintu chodeb dostat ven, pocit stísněnosti, beznaděje a zoufalství. A něco, co na ně bez milosti ze tmy útočí. S tajemnem se v zájmu vyvolání strachu a napětí co kdy kde na koho vyskočí se pracuje, ještě jednou, skutečně precizně. Vše se přenáší na diváka, což krásně vyvolává právě tu správnou diváckou nejistotu. Pohled kamery z pozice první osoby vždy mělo kouzlo se vtělit do onoho protagonisty a prožívat to, co on. Atmosféře pomáhá i soundtrack, ale co si budeme povídat, jiní tvůrci si vystačili i bez toho. Australští tvůrci se rozhodně nenechali zahanbit a do filmové řady found footage přidali úctyhodný snímek.

Začátek trošku nudí a celkový dojem kazí pár nelogičností, ale tím výčet mínusů končí. Výborná děsivá atmoška, lekačky, zajímavá hudba, zvuky, napětí. Normálně se musím přiznat, že jsem se regulérně bál. Solidní temný horor, který byl podle skutečných událostí??

Další přírustek ke stále modernímu, ovšem ne vždy dobře využitému subžánru dokumentárního hororu s nezbytnou ruční kamerou. Jistou, nevím jestli zrovna šťastnou inovací, je zde netradiční postup retrospektivy – již od prvních minut se k tomu hlavnímu jádru věci přenášíme skrz výpovědi dvou přeživších. Kdo vyvázne živý, tak víme hned od začátku. Tento fakt však filmu nic neubírá, horší je, že díky snaze o zcela dokumentární koncept, horor vyznívá až příliš ukecaně. Režisér však nezapomněl, jenom si diváka připravil a děsivou atmosféru postavil na geniálním, pro horor jako stvořeným prostředí rozsáhlých podzemních starých tunelů, které jsou děsivé sami o sobě a nemuselo by se tam už nic jiného dělat, stačí zapnout kameru do stísněné staré chodby. Chytré, ale plně funkční. Trochu nepochopitelný se přes tu abnormální ukecanost a nekonečný rozbor situace zdá ten fakt, že o tom hlavním – co to tam vlastně žilo – nepadlo ani slovo. Tak i tak. Australané opět prokázaly, že pro horory mají ten správný cit, Tunel je každopádně o něco málo lepší než Paranormal Activity a o hodně lepší než otravný "Toč to, toč to" REC.