Robinson Crusoe

Snímek Dobrodružství Robinsona Crusoe (1954) představuje významný milník v kariéře režiséra Luise Buñuela. Bylo to jeho první barevné dílo, čehož se zjevně snažil naplno využít. Vizuální stránka filmu, zejména v reálných exteriérech, je na svou dobu mimořádně působivá a příznačná pro jeho styl. Za svůj herecký výkon si zaslouženou chválu vysloužil i představitel Robinsona, herec Dan OʼHerlihy. Podařilo se mu povznést na první pohled, přímočarý scénář a vnést do příběhu hloubku a přitažlivost. OʼHerlihyho ztvárnění boje muže s osamělostí a stárnutím je podpořeno silnými vnitřními konflikty. Robinsonovy představy, sny a vzpomínky – ať už na otce, nebo na svůj vlastní mladistvý vzhled – jsou prezentovány s minimální teatrálností, avšak s maximální emocionální silou. První polovina filmu má téměř dokumentární charakter, kde vypravěčský styl hlavní postavy dominuje a zasazuje diváka do Robinsonova vnitřního světa. Jakmile však do příběhu vstoupí domorodec Pátek, dialogy postupně nahrazují vnitřní monolog, což příběhu dodává nový rozměr. Tato změna ale neubírá na nastolené atmosféře minimalismu a přirozenosti. Buňuelovo zpracování je často označováno za jednu z nejvěrnějších a nejpůsobivějších filmových adaptací literární předlohy Daniela Defoa. Snímek si tak zaslouženě vydobyl pevné místo mezi klasickými dobrodružnými snímky a je dodnes připomínkou Buñuelova mistrovství a schopnosti vyprávět příběhy s nadčasovou platností.

Snad nejlepší Robinson který byl kdy natočen, ačkoliv děj filmu začíná až ztroskotáním lodi na opušťeném ostrově a nezabývá se hned zkraje mládím Robinsona jak je tomu v románu, není to na škodu. Film začíná ztroskotáním na ostrově a pak můžeme sledovat život Robinsona. Film je bez zvláštních efektů, což není na škodu. Působí velice autenticky. Téměř jako dokument. Toto je Robinson Crusoe jak má být. Doporučuji ke zhlédnutí.

Oceán vyplavil na pustý ostrov člověka. Zachraň se, kdo můžeš! Ejhle, člověk! Je vybaven nezbytnou biblí, ručnicemi, střelným prachem a svou nenapravitelně chorou lidskou myslí a je rázem po idyle. Film se samozřejmě drží známé literární předlohy, ale šlo by ho přesto natočit mnohem lépe, např. po kantovsku, tj. jako robinsonádu romanticky založeného samotáře, který je rád, že je zbaven lidské společnosti a může žít konečně v souladu s přírodou. S tímto Robinsonem však vtrhla do ostrovního ráje civilizace, a to je v mých očích ohavnost. Na celém filmu je pěkná jen ta tropická příroda, odmyslím-li si toho ztroskotavšího blba, který mě štval vším, co udělal nebo řekl. České titulky jsou druhá hrůza; ten analfabet, který je jejich autorem, je nejspíš odchovancem nějaké zvláštní školy pro mentálně retardované - samá hrubice a nesprávná gramatika. Je vidět, že už žijeme v Absurdistánu, kde je toto normální.