The Ledge

The Ledge je především psychologické drama, které řeší obecné otázky náboženského fanatizmu. Toto „těžké téma“ je mistrně zasazeno do kostry příběhu o lásce, zradě, úctě, vděčnosti a povinnosti. Pasáže filosofických rozhovorů naštěstí nejsou přehnaně dlouhé a jsou často prokládány akčnějšími scénami. Celý příběh je vzpomínkou na prožitou lásku. Perfektní ukázka toho, jak je fanatismus v jakékoliv podobě škodlivý i ubohý zároveň. Lidé, kteří se nechají dobrovolně svázat dogmaty svého učení jsou potencionálním nebezpečím nejen pro sebe, ale i pro své blízké. Místo toho, aby je chránili, neváhají je obětovat ve jménu svého vlastního sobectví. Poučné a varující memento na podkladě věrohodného příběhu ve mně zanechalo nečekaně hluboký dojem.

Kam jsem jen čuměla, že mi unikl šarm Charlieho Hunnama ve snímcích, v kterých byla možnost jej zaregistrovat??? Tato trestuhodná nepozornost se dá omluvit pouze u Cold Mountain, tam si jasně vybavuju, pro koho jsem měla oči :-).V The Ledge však září nepřehledně a spolu s přirozenou Liv Tyler tvoří chemicky kompaktní pár, jaký není jen tak k vidění, a tak v hutném erotickém napětí je víc než jasné, kde spolu skončí, i přes všechna křesťanská předsevzetí filmové Shauny, jejíž manžel ji sice vytáhl z bahna a nasměroval k lepšímu životu, což ji však uspokojovalo pouze do chvíle, než mohla začít porovnávat konfrontace názorů obou mužů, z nichž jeden jí nabízel fanatický, chladný, avšak bezpečný řád a druhý lásku se vším všudy, i když s možností antické tragédie. Samotné filosofování o víře a ateismu bylo zajímavé jako vždy a jako vždy stejně nerozhodné - ve vypjatých situacích přesvědčení zatemňují emoce a ty nakonec rozhodují...

Příběh by sám o sobě působil tak prostě jako pohled Liv Tyler. Ovšem i její kukuč skrývá hloubku a jakési tajemství. Stejné je to i s "The Ledge". Matthew Chapman dějovou linku chytře doplnil o dilema detektiva Hollise a tím si zajistil ještě pozornější vnímání diváka. Obavy z hrozící banality se naštěstí nevyplnily a dostalo se mi zajímavé podívané, ve které ateisticko-křesťanské debaty patřily k tomu nejzajímavějšímu, co snímek nabízí. Nicméně ani rozhovory na střeše před hodinou "H" se nenechaly zahanbit...

Konečně můžu přestat hledat! Tak tohle je TEN FILM. Ten, na který jsem čekal od doby, kdy jsem se rozešel s Bohem. // Dnes už ho mám na háku, jednoduše proto, že neexistuje. Syčák jeden zlomyslnej, ovšem s vytříbeným smyslem pro černý humor // Bohužel jsem udělal chybu, takže to pro mě nakonec NENÍ TEN FILM. Měl jsem ho totiž po hodině vypnout - v čase 59:03. „Všechny ty kytky jsou pro mě?“ „Ukradl jsem je ze sálu.“„Svatba?“ „Vzpomínková oslava...“ Ve chvíli, kdy se oba zamilovaní rozhodli vysrat se na Boha, na konvence i na svědomí a praštit do toho. Nemyslím rovnou u oltáře, ale pro začátek jen hezky zamilovaně, vleže. Byl jsem vzrušenej, byl jsem dojatej, byl jsem šťastnej. Bohužel jsem si neřekl: v nejlepším se má přestat. Takže jsem to dokoukal, pak už spíš dotrpěl. On i ona, dosud tak uvěřitelní, byli režisérem donuceni k hroznému sexu, červená knihovna hadr. Scéna hrdě aspiruje na titul Klišé roku jako z praku. Zvěrstva pak pokračovala přešajtlováním plastického "Pana spravedlivého, ale chytrého" do laciného magora typu: "Samou láskou a náboženským fanatismem už nevím co by", čímž autoři veškerou logiku a uvěřitelnost jednání postavy vesele spláchnuli do hajzlíku. A korunoval to naprosto nezvládnutý skok. Za celou dobu od hasičů žádná nafukovací matrace ani síť (byť by ji třeba minul). Místo pouhé změti kostí a masa esteticky naaranžované tělo. A ta vysoce umělecky ztvárněná loužička krve u hlavy, po pádu z dvanáctého patra? Ach jo. Už jen za tohle bych vraždil. Ježíšku na křížku, ty to vidíš! (pardon). Takhle idiotsky zabít nadějný film! To už nezachrání ani večeře, u které se (výjimečně, jen pro dnešek, že ;-) nepomodlíme. No nic, tak holt musím TEN FILM hledat dál. Nicméně, na část téhle římsy rozhodně zase někdy vylezu. A budu tam zadumaně stát až do té 59 minuty. Jenže pak film vypnu a k dalšímu rozjímání si prostě jen vytáhnu svoje staré, ohmatané album fotek...