Angelika, markýza andělů

Angelica, takový hit našeho mládí, který byl založen na osvědčeném receptu erotických zápletek. Krásná a neohrožená Angelica se ocitá v různých postelích, než se konečně vrátí ke svému manželovi. Jak pokračuje série o krásné markýze, jsou její příběhy čím dál víc nevěrohodnější. Ale to nevadá tomu, aby se člověk zasnil a nechal se unést galantními dobrodružstvími.

Ačkoli rozhodně nejsem cílovou skupinou a při každé repríze si říkám "už zase?", snad po dekádách jsem se podíval, a ono až tak špatný není! Samozřejmě romantika (byť třeba čištění sochy a pohledy na A. mi přijdou jaté), ale bráno jako dobrodružný na pozadí historie se to dá. Ona mi nepřijde nějak překrásná (v 60-tkách možná ano); historii (dějepis) jsem nikdy nemusel - ale film ukazuje mj. to, jak omezenost a politické intriky vládnou světu, což platí dodnes. Jeoffrey se při svém sebevědomí, drzosti a ani nepředstírané pokoře nemůže divit, jak "skončil"... (já vím:)

Angeliku miluju. Jako film. Ale protože už jsem velkej, tak s nadhledem přecházím postoj svých přátel, kteří jí říkají "ta kurva Mersijérová". Angelika mě kdysi naučila poznávat historii a historie by mě dnes měla správně nutit nahlížet na Angeliku kriticky, což se ovšem neděje. Ačkoliv většinou sepsuju kdejakej historickej blábol, Angelika se na vrcholu mých top filmovýách zážitků ani nezachvěje. Nepřestává mě fascinovat, jak úžasně nesourodej hereckej ansámbl se podařilo Bernardovi Borderie angažovat. Jedni jsou významní divadelní herci, co se filmu spíš vyhýbali, druzí byli hvězdičky béčkových žánrů, co šli naopak z filmu do filmu. Tu první skupinu zastupují šarmantní pánové Jacques Toja (Ludvík XIV.), Claude Giraud (bratranec Philippe de Plessis-Belliere) nebo Bernard Woringer jako zastupující ženich. Do druhé grupy patří Giulano Gemma (Nicolas). Sem spadá i Etchika Choureau, extrémně krásná ženská, tady ovšem vedle Michele Mercier v roli její sestry Hortensie šedá myška (ten účes!). Na hranici významných divadelních herců a hvězd béčkových filmů balancuje Robert Hossein; tady je na místě zmínit, že když se řekne "chodí jako Peyrac", je jasno a i v tomto ohledu se Angelika stala nesmrtelnou. Připočtěmě dobrou výpravu, i když Borderie točil v destinacích, kde už pár let předtím točil Tři mušketýry. Navíc je známo, že klášter, kam byla nezdárná Angelika poslaná na převýchovu, a Peyracův zámek je jeden a tentýž barák (L'abbaye de Fontenay v Burgundsku). Už tady se nicméně objevují historické nesrovnalosti a nelogická jednání hlavních postav... jenže... Angeliku miluju (viz výše).

když Angelika, tento fenomén vtrhl do našich kin na konci 60. let, vzpomínám, že jsem šel na dva díly, které se promítaly najednou, a to byl 1+3 díl. ze začátku na druhý díl jsme si museli nějaký čas počkat. Druhý díl ani do série svým dějem nezapadl. Já osobně mám nejradši třetí díl Angeliku a krále a mini - sérii o zdatné postelové soupeřce mám i na DVD...