Pan komorní pěvec

"Pan komorní pěvec". V této filmové operetě měli diváci poprvé možnost vidět na filmovém plátně Richarda Taubra. Děj se blíží pravděpodobnosti a není bez psychologického zdůvodnění. Bylo přece jen v mezích možností, aby obratný manažer náhodou objevil v mladém hospodském korutanské vesnice pěvecký talent, který nechal vyškolit a přivede jej na jeviště velké opery, zvláště když primadona má o úspěchy Toniho Lechnera zájem též jiný, než jen umělecký. Toni zanechává doma matku a sličnou Leni, která se s přítelem vypraví do Berlína a je v divadle účastna triumfu svého milence. Ale nesetká se s ním. Omamná umělcova sláva vstoupí mezi něj a prosté děvče z hor. Naposled a nečekaně se rozezvučí jeho hlas na kruchtě kostelíka, kde umělec pociťuje poprvé trpký osud osamocení, který je údělem velkých umělců... Opravdu skvělá je režijní stránka filmu, jak se mění, kontrastují a zase vzájemně se doplňují scenerie. Mezi alpskými velikány zní zvony kostelíka. Lidé ve svátečních krojích se scházejí k pobožnosti. Krásně zapěné kostelní sbory. Následuje veselí v hospodě, tanec, zpěvy. A několik fotomontáží z ulic Berlína, diváky přivádí k provedení opery "Marta". Společenská oslava úspěchu a příležitost zazpívat si a zahrát nové tango. Pak opět korutanská vesnička, hory, svatba. Do filmu bylo vloženo několik dobrých nápadů: třebas jak vesničané doma kolem rádia prožívají krajanovy úspěchy. Herecky výborní ve své prostotě, srdečnosti i rozpačitosti Leni Lucie Englischové a Lojsl Oskara Simy. Pozn. autora: České Brno s velmi silnou německou menšinou s rozumnou snášenlivostí přijímalo německé zvukové filmy, které přece jenom byly řečí i duchem bližší než angloamerické. Tak se tehdy stalo Brno premiérovým městem republiky. Takže: premiéry se konaly zároveň s Berlínem nebo Vídní. České vysvětlující titulky byly ovšem nikoliv ústupkem, ale povinností k českému obecenstvu. Konkrétně do tohoto filmu byly vkládány v uspokující míře. Při tehdejším vzestupu německé výroby zvukových filmů byla z české strany naděje, že německá výroba se svou technickou vyspělostí a svým kapitálem příjde brzy na to, jaký význam může mít spolupráce s českými umělci a podnikateli. Tato možnost byla reálnější a proveditelnější, než očekávat české obsazení zvukových filmů z USA. Ovšem zatím se psal ještě rok 1930...