Moric dělá štěstí

"Moric dělá štěstí". Již dlouho se na plátnech kin neobjevil ryze židovský film, který dával volnost projevu a částečně zkreslení všech těch obchodních tahů a hmatů a humorného židovského šmoncesu pravé semitské rasy. Ve filmu "Moric dělá štěstí" tato nezastřená rasovitost je ústředním motivem celého filmu, jehož tématem je zobrazení honby za milionovým dědictvím. Hledá se nelegitimní potomek jakéhosi bohatého Američana. Jako důkaz totožnosti je podobenka uchazeče z jeho dětství, podobenka, která se shoduje s fotografií, kterou chová Američan ve svém majetku. Uchazečů našlo se dost. Ba byli tu i spekulanti, kteří se docela plánovitě hodlali zmocnit bohatsví. A nebýt vzájemného sdružení mnoha náhod, zůstal by pravý dědic navždy nenalezen. Celek je jen prostá peněžní otázka denního židovského života. Schází tu však ta druhá stránka příslušníků židovské rasy - nábožnost, na kterou by bývalý němý filmový standard typů nezapomněl a bez níž není žádný malý žid. A proto chybělo tomuto filmu i trochu dějové vnitřnosti. Vtip sám o sobě není význačným židovským znakem. - Siegfried Arno ve své úloze chudičkého Morice obětoval všechnu svou komickou důstojnost. Za to ho režie Jaapa Speyera odměnila slabou a neherecky sentimentální partnerkou Anie Annovou. Igo Sym byl ve filmu živější než kdy jindy.