Deník psaný na vodu

POZOR SPOILER Ocitáme se u přehradní nádrže. Za inženýrem Vágnerem přichází hrázný, že má připravit destrukční potrubí. Prý volal gestapák major Schlepke, že má podsekat betonové zátky a potrubí prolít tlakovou vodou. Inženýr ví, že je to destrukce, a že by tím vytopili půl Brna. V přehradě je zrovna přes dvacet milionu kubíků vody. Proto se Vágner příkazu brání. Ale pak zase souhlasí. Hrázný také přiznává, že potrubí kdysi zalil betonem. Nu, nacisté to mají nahnuté. Hrázný vzpomíná na svůj výslech na gestapu. Má dceru Věru, za kterou chodí strojník Pavel. Tomu předává hrázný lístek s údaji, kde a co mají nacisté připraveno, a Pavel jej má odnést. Uvnitř hráze jsou ukrytí lidé, kteří čekají, jak dopadnou boje nahoře. Pavlovi se nepodaří lístek předat, namístě již nikdo nebyl. Na hráz přijíždějí nacisté, které vede opět hrázného „známý“, který jej kdysi na gestapu vyslýchal. Jenže to už do Němců perou Rusové vším možným. Pavel viděl, jak Němci pokládají protitankové miny, a to již ruské tanky jedou. Bude nutno je varovat, aby nedošlo k explozím. A toho se ujme hrázný. Ale nacisté se jen tak nedají a hrázný se ocitá v ohrožení života, stejně jako Pavel…