Jen jednou přichází láska...

"Jen jednou přichází láska... " - ale když naplní srdéčko takové malé stenoptypistky jako v tomto filmu, pak vězte, že nemůže zůstat láskou nešťastnou a neopětovanou. Počátek vypadá docela romanticky: kdesi v horách na cestě se svým mrzutým šéfem se ocne v rukou banditů. To si aspoň ona myslí - a operní tenor a baletní mistr, trávící v domnělém loupežnickém doupěti svou dovolenou, jí při tom dost dlouho nechají pro zábavu svou i návštěvníků kina. I když se děj přenese do premiérového ovzduší opery, vyvolá vynalézavostí a neodbytností zamilované kontoaristky řadu situací, které jsou jedněm ke vzteku, jiným k smíchu i prospěchu, což režie proplétá docela obratně a zábavně. Jenny Jugo vytvořila sympatickou postavu hlavní role a v jejim partneru se obecenstvu představil Louis Graveure, jméno tehdy snad známé v operních kruzích jak tehdy divák usoudil podle jeho školeného hlasu i ukázněného hereckého výkonu. Neboť film se pak v závěru odehrává na jevišti velkého operního divadla s velkým orchestrem a vším příslušenstvím operní premiéry, jež vystřídá pěkné snímky obrazů z horské přírody.