Král cikánů

Rozporuplné filmové dílo, které už při svém uvedení vyvolalo vášnivé debaty a ani s odstupem let neztratilo schopnost rozdělovat publikum. Tvůrci se pokusili zachytit život jednoho etnika bez příkras, ale i bez hlubší reflexe. Jen prostě „tak, jak to je“. Výsledkem je směs podvodů, rvaček, tance a zpěvu, která osciluje mezi romantizovanou představou svobodného života a drsnou realitou každodenního přežívání. Film se pohybuje na tenké hranici mezi autenticitou a stereotypem, a právě v tom spočívá jeho největší problém. Zatímco jedni oceňují odvahu k syrovému pohledu na komunitu, druzí vnímají dílo jako povrchní a místy až exotizující. Hudební doprovod, založený na tradičních motivech, sice přidává na atmosféře, ale zároveň fixuje klišé, z nichž se film nikdy zcela nevymaní. Snad jediným nesporným přínosem zůstává výrazný výkon mladého Erica Robertse, který svým charismatem drží příběh pohromadě i tam, kde scénář selhává.