Strom života

Svět kolem nás, kosmos, velryby - překrásné a působivé obrázky, nádherná hudba (při Smetanově Vltavě určitě zaplesá nejedno české srdéčko) a mezi tím probíhající mezigenerační dilema otce a syna. Ačkoliv jsem (asi) pochopila, co tím chtěli tvůrci filmu říct, přiznávám se, že mě to nechalo vcelku chladnou a k nějakému zbožnému rozjímání o smyslu života jsem se nedokázala přinutit. Takže dávám 60% za zajímaný vizuálně-zvukový požitek, ale zbytek poselství ke mě jaksi nedorazil...

Po vizuélní stránce je film zážitkem. Doprovází jej nejedna překrásná hudební skladba, uslyšíme třeba i slavnou symfonickou báseň od Bedřicha Smetany. A tím to krásno končí. Asi někdo Malickově tvorbě rozumí. Já jsem kdysi od něj viděl Tenkou červenou linii (která mne moc nebavila). Musíte si zvyknout na to, že film nemá souvislý děj a je třeba jej sledovat poněkud pečlivěji. Řekněme, že dnes u něj půlka osazenstva v kině usínala. Brat Pitt zde vytvořil roli otce tří synů, který ve snaze o přísnou výchovu se chová dosti despoticky. Příběh se střídá v tom čími okama (nebo očima) je příběh sledován. Jednou je to z pohledu matky, podruhé otce a jindy z pohledů synů. Asi bych to celé mohl tzhodnotit slovy: "Jako dobrý! Ale příště raději půjdu na jiný film".

Na 46. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech uveden v sekci Horizonty. Přiznávám, že když jsme se vypravil na snímek The Tree of Life, nevěděl jsem, co přesně očekávat. A nebyl jsem jediný. Ti, co se vypravili na nový snímek s Bradam Pittem brzy opustili sál a zůstali ti, co Terrence Malicka znali a věděli o co mu jde. Já osobně byl mezi těmito dvěma skupinami. Zmaten, sledoval jsem záběry patřící spíše do National Geographic a poslouchal Smetanovu Vltavu (krása, slyšet jí v americkém snímku s Pittem a Pennem). Filmaři se však více jak po půl hodině záběrů, kdy se střídali snímky z vesmíru, pouště, oceánu a pravěkých dinosaurů, vrátili zpět k příběhu, kdy se odkrývá vztah v rodině 50. let, konkrétně mezi otcem a synem. V tuto chvíle jste nuceni znovu přemýšlet, co všechno měla znamenat předchozí sekvence. Zapojte ale mozek do plných obrátek, aby se vám nestalo, že vás překvapí další poetické záběry dřív, než pochopíte ty předešlé. Nedoporučuji pro konzumního diváka, vcházejte do kina s čistou hlavou...

Moc jsem na tento film zvědav nebyl, protože to natočil můj silně neoblíbený režisér Terence Mallick. Od něj jsem viděl zatím tři filmy - Tenká červená linie, Nový svět a Strom života, který se mu z těch tří vyvedl nejlíp. Filmy o tématu "Lidský život" mám rád, protože jsou pro mě hrozně zajímavé a motivační. Film je zvláštní, diváka nutí se dívat hluboko do minulosti historie Země, nebo na vesmírné efekty. Snímek nenudil, ale možná se na něj nebudu chtít znovu podívat. Ale je to rozhodně z těch lepších Mallickových filmů.