A zlehka zazvoní

Já také nemám rád podobné citovky jako je "A zlehka zazvoní". Zvláště situované do období vánočních svátků a úmyslně hrající na city diváků. Ač je televizní drama obsazeno dvojicí špičkových herců, nepřináší mi žádný zvláštní zážitek. Námět je mnohokrát opakovanou variací na narušené vztahy, z čímž mám osobně špatné zkušenosti zvláště z období Vánoc. Viděl jsem asi třikrát, ale příště už vynechám. Je to průměrný televizní počin jinak výborného režiséra Bělky, který určitě režíroval lepší inscenace a TV filmy.

Rohlíčky měly bejt ve vanilkovým cukru obalený už dávno, salát se taky dělá den předem a ne až na Štědrej den v poledne. To přidrzlé Janě Bouškové divný nepřijde, zato pokládá nelogický dotaz: "Ty teprve dneska pečeš vánočku?" Do toho tě prudí bývalý manžel nekontrolovatelně hamtající po baráku. Naštěstí je vždycky po ruce flaška vodky. Civilně zahrané, dobře natočené. Československá televize byla mistrem ve vytváření těchhle vánočních depresí rozpadlých rodin.

Tak jednou odešel sám, podruhé ne, pak ho zas vyhodila ona, potom zase ne… Tady byl někdo asi pořádně ožralý. Pak sedí a debatují o tom, co bylo. Jako kdyby to něčemu pomohlo. Také si sdělují novinky staré dvacet let. Asi si to předtím neřekli. Nezaujalo, nebavilo, ani herci nic moc.

Naše babička absolutně nesnášela, když se v zimě doma nezavíraly dveře a tahle inscenace ji přímo iritovala: "Barák jako hrom a všichni se tam courají sem tam, jakoby se nechumelilo! To bych ráda viděla, kolik by platili za uhlí..." hudrovala u ní vždycky. Snad právě proto mi ten film tolik roků utkvěl v paměti, i když se mi nikdy vlastně moc nelíbil. Anebo lépe řečeno - nebavil mne. :-))