Králičí nora

Zvláštní, že když se stane neštěstí, jakoby se všechna slova v pronesených větách skládala ze součástek podstaty tragédie a veškerá komunikace směřovala jen k oné události, přesto, že se jí všichni snaží vyhýbat... Právě tento úkaz je zde nejvíc patrný, spolu s pocity provinilosti obou sester, v souvislosti s otěhotněním Izzy, která své štěstí vnímá jako nepatřičné a Beccy, která ho není schopná upřímně sdílet, jakož i rozdílné pojetí hledání cesty ke klidu duše muže a ženy, ztrátou přímo zasažené - on se nebrání vzpomínkám, ale žije z nich, ona se snaží odpoutat od všeho, co by jí dítě připomínalo, až nutkání, setkat se s jednou z příčin neštěstí, přináší naději na vysvobození v podobě paralelního vesmíru, v němž není jen naše momentální smutná verze... Neoriginálním námětem zatíženému dramatu se daří zaujmout především díky nehysterickému zachycení období po velké ztrátě v maličkostech, které je těžké byť jen pojmenovat, natož sdílet, ale i pro výkony Aarona Eckharta a Nicole Kidman, u které mě nepřestane fascinovat, jak je ve svých rolích krásná a svá přesto, že téměř pokaždé vyfasuje nějakého šíleného návrháře kostýmů :-)

Od takovéhoto filmu čekáte víc, hlavně když víte, že film měl tu čest být vybrán Akademií a získal nominace na Oscara. Typické drama, které ve vás nechá prázdnou díru po několik hodin. Deprese, tichá domácnost, žena strádá po dítěti, které ztratila ani ne před rokem, manžel snažící se vrátit do normálního života. Čekala jsem aspoň pořádně vypointovaný příběh, ale přišla slabá suchá pointa. Aaron Eckhart předvedl úctyhodný výkon, Nicole Kidman, no, o jejích hereckých kvalitách není pochyb. Ukázala je už v několika filmech. Nevím, něco mi na tomto filmu vadilo. Panovala celou dobu hodně suchá nemastná neslaná atmosféra, a to není dobře. Diváka nudí, často od filmu odchází, a to se ještě protáhne, takže sice film netrvá dlouho, ale diváku přijde delší než dvě hodiny.