Srbský film

Tohle se hodně těžko posuzuje. Pan Spasojevič nám naservíroval něco mezi uměním a snuffem. Nebo něco mezi pornem a psychostudií. Divák si může vybrat, co mu více vyhovuje, nebo spíše v tomto případě nevyhovuje. V každém případě plus Srdanu Todorovičovi, a tak trochu i ostatním hercům a to nejen za odvahu, že do tohoto projektu šli. Mínus je za zbytečně zdlouhavé nudné scény a hodně těžkopádný začátek. Maskéři vcelku dobří, trikaři už dosti slabí. Morální aspekt zde nemá smysl rozebírat, jednou byl film natočen, tak co už s tím. Možná bych šel s hodnocením ještě výše, ale já jsem se vcelku nudil a tak výše jít nemohu. Možná, kdyby to mělo větší spád, tak by to šlo. A měl bych asi ještě přidat plusy za kameru. Nebude to moc? 201504129954/10339

Musím říct, že takové filmy se netočí každý den! Zprvu se jedná o normální snímek o vyhaslé pornohvězdě, která žije rodiným životem a v nečekanou chvíli přijde nabídka, která se neodmítá?! Co následuje potom je sled brutálních a nechutných scén, které jsou šokující a popis se sem nehodí! Těžko říct, zda režisér chtěl provokovat nebo ukázat "pravdu a špínu" dnešního světa? To je asi na divákovi. Film překvapil i zajímavou hudbou, zvukem, střihem, kamerou a celkovou atmosférou. Mých 70% je přibližných, těžko Objektivně hodnotit. Silné, ponuré, depresivní, nechutné!

dokáže toto dílo rozdýchat. Myslím že je to tím, že se divák nezřídka nechá přemoci explicitním sexuálním a úchylným dějem. Mě to trvalo také nějakou dobu, než jsem si to přesypal v hlavě. Nejstrašnější na tom totiž je to, co je příčinou. Dle mého je film příšerná, do nebe řvoucí, obžaloba zbohatlického západního světa, který - sám přesycený požitků a zdegenerovaný v blahobytu - hledá vzrušení už v těch nejodpornějších podobách. Právě poslední záběr, kdy dorazí "filmaři" (kýmpak asi královsky placení?) k mrtvé rodině, je nepřehlédnutelným mementem... A pochopitelně že takováto zvěrstva se dají realizovat nejsnáze právě v rozvrácených zemích. Srbský film je o tom, co nechceme vidět, a skrz trestuhodnou neschopnost EU zastavit to peklo, co se dělo přímo vedle ní, ukazuje žalujícícm prstem i na nás.

Nebýt přehnané zvrácenosti, tak se jistě setkáváme v rámci žánru se zcela nadprůměrným snímkem, který snad myšlenkou mohl asociovat i frustrace jedněch psychicky narušených lidí (Vukmir), či celého jednoho srbského národa – narážky na válečné zločince, válku, či zvrhlý západní trh z pozice jinak zvrhlého východu evidentně neproběhly jen tak náhodou. Ze zajímavě promyšlené temné hry však sešlo. Vše se děje za předpokladu velmi nadprůměrného zpracování, pracuje se s působivou kamerou, kvalitními, co se týče národní kinematografie – léta uznávanými herci, jejichž brilantní psychothrillerovou hru dokresluje i skvěle padnoucí hudba. Výborně se pracuje také s napětím, které je nastoleno nenápadně hned na začátku a drží, vyvíjí se a stupňuje. Nejviditelnější složkou je pak otevřenost v zobrazování sexuálních scén, která je v první půlce filmu příjemná, ovšem záhy se mění v perverzní násilí překračující hranice prostě všeho. Přehlídka násilných sexuálních deviací, náležitě graduje v samotném závěru a filmu nasazuje korunu krále zhnusování. Zřejmě o to však režisérovi šlo a Srdjan Spasojević (s tímhle člověkem bych se opravdu nechtěla setkat) místo toho, aby natočil v rámci podžánru výjimečný film, se rozhodl jít nejdál jak mohl a vyhrotit svoje dílo do naprostých extrémů, zneklidnit a vyvolat v publiku naprostý odpor, ale proč? Bez pochyby se mu to povedlo, ovšem osobně nevidím v tomhle faktu žádnou výjimečnost a se záměrným překračováním hranic ve filmu na takovéhle úrovni nesouhlasím. Na snímek se zároveň nedá dívat s odstupem a nadhledem, jelikož to, co se na scéně děje, nutí diváka vnímat všechno s jistou intenzitou a výrazným nesouhlasným pohnutím. Ať tak či tak, polemizující řemeslně výborně zpracovaný film se zcela neakceptovatelným obsahem – nevidím důvod, proč bych měla ještě někdy chtít se na toto dívat.