Smrt v mycí lince

Hrdinou filmu je osmnáctiletý Petr Zirwas, který přeruší rok před ukončením střední školu. Nechce rodiče více finančně zatěžovat a hlavně má jiné zájmy - touží se stát spisovatelem. Do novin pošle povídku Konec školní docházky a nastoupí jako obsluha mycí linky ve svém rodném městě. Petr přespává v opuštěném domku na parcele určené k demolici. V parku se seznámí s Juttou a je propuštěn z práce kvůli poškození vozu v lince. Nastoupí k jiné mycí lince u paní Jeské, kde pracuje se stejně starým Panosem, synem řeckých gastarbeiterů. Sblíží se více s Juttou, která ho pozve do rodiny a podporuje ho ve psaní. Radí mu, aby odjel do redakce novin ve Frankfurtu, kam poslal svou knihu Smrt v mycí lince. Redaktorovi Randeckerovi se kniha líbí a zasadí se o její vydání. Když kniha vyjde, Petr se zúčastní knižního veletrhu, kde má kniha velký úspěch. V Petrově bydlišti vyvolá úspěch odezvu, ale on se vyhýbá společnosti. Bydlí v domě paní Jeské a jednou v noci ho probudí její křik. Stará paní má nervový záchvat, a když atak přejde, vypráví Petrovi příběh svého života. V roce 1945 na konci války byla totálně nasazena jako ošetřovatelka a poznala těžce zraněného vojáka. Pečovala o něho a později si ho vzala. Pan Jeski otevřel ve městě první mycí linku. Po jeho smrti přestala linka prosperovat a nyní kvůli konkurenci stojí před bankrotem. Když se paní Jeské udělá dobře, pošle Petra pryč. Ráno se Petr a Panos nedostanou do práce, je zamčeno a majitelka je nezvěstná. Policie po ní marně pátrá. Petrova kniha se přestává prodávat, místo u novin mladému spisovateli nevyšlo a Rendecker se nechává zapírat. Petr vede dál provoz linky a pracuje na svých dalších literárních plánech. Úřady prohlásí paní Jeskou za mrtvou, jedinou dědičkou je její sestra z Drážďan. Ta se ale může vystěhovat do SRN až za osm let po dovršení šedesáti let. Zdroj: mé poznámky, FP 1983