Voda pro Canitogu

Děj německého filmu se odehrává v Kanadě kolem roku 1905 a líčí boj svědomitého inženýra proti bandě sabotážníků a spekulantů, kteří by rádi zničili velké vodní dílo pro město Canitoga. Odtud také německý název "Wasser für Canitoga". Při tom zápasí také o svoji osobní čest, když je obviněn z vraždy a pronásledován jako psanec. Hans Albers vytvořil ve filmu mohutnou dramatickou postavu, muže silné vůle, odvážného až k výstřednosti, obětavého kamaráda, úspěšného u žen, který má jen jednu slabost, že dovede zdolat slušné množství whisky. Režie Herbert Selpin vyzvedla ve velkých scénách primitivnost a pudovost života ve městě, rostoucím na pokraji kanadské divočiny, kde poctivost se sráží se spekulací a intrikami a kde roste přes to velké dílo vodní stavby. Je tu zachována jedna zajímavá připomínka technických počátku potápěcího zvonu tzv. kesonu. Aby obtíže stavby pod vodou byly překonány, sestrojí inženýr Monstuart (Hans Albers) potápěcí zvon, jehož význam tehdy nebyl ještě dokonale znám. Tento ponorný zvon, tehdy ještě ovšem dřevěný: byl zhotoven pro film přesně podle zachovaných muzeálních dokumentů a starých technických časopisů. Takže: zvon o tlaku dvou a půl atmosféry byl 2.20 m vysoký, 6 m široký a 8 m dlouhý a jeho stěny byly ze 60 cm silného dřeva. Tím se podaří stavbu přes všechny nástrahy dokončit, ale hrdina se stává obětí svého povolání. V dalších rolích hrají Charlotte Susa, Peter Voss, Hilde Sessak, Josef Sieber. Film měl kromě dvou písní, docela přiléhavou hudbu, kterou zkomponoval Peter Kreuder.