Na čas, ale kradený

Dokument je portrétem violoncellisty Maria Brunella, vyprávěný v průběhu téměř dvou let prostřednictvím jeho hudby a krajiny, v níž se pohyboval: od tuniské Sahary, přes přehlídky Arte Sella a Suoni delle Dolomiti, odehrávající se v horách, až po prestižní jeviště Auditorium Parco della Musica v Římě a Brunellovy tovární haly Antiruggine, místa tvorby a setkávání v Castelfranco Veneto. Záběry z jeho nejdůležitějších koncertů se střídají se zanícenými hodinami s jeho žáky, se zkouškami a procházkami v lese. Vyprávění je rytmicky děleno rozhovorem s Marcem Paolinim, kterému Brunello vypráví svoji jedinečnou vizi hudby. Nápad na dokument se zrodil po vyslechnutí Bachových suit mezi saharskými dunami během Brunellovy cesty. Od té doby jsme ho po dva roky sledovali v různých situacích a na různých místech. Na jedné straně kamera zachycovala části deníku, na druhé straně se rodily otázky na hudbu a originální způsob její interpretace. Hudební vyprávění, rozdělené do temp jako partitura a etapová cesta, která nás vede k tomu, abychom se seznámili s tvořivostí a hudebním světem tohoto velkého umělce. Dny italské kultury 2010