Le baron tzigane

"Cikánský baron jsem já, mě každá cikánka zná...“ K složení operety Cikánský baron inspiroval vídeňského "krále valčíků", Johanna Strausse ml. román "Saffi" maďarského spisovatele Mór Jókaie. Jde o Straussovo desáté dílo, řadící se k divácky oblíbeným operetám, dodnes hojně znějícím z mnoha divadelních scén. Své místo si její hrdinové našli i na filmovém plátně. Hlavním hrdinou příběhu je mladý šlechtic Sándor Barikay, který po létech vyhnanství přichází převzít majetek a pozemky po svých předcích. Jeho soused, svérázný prasečkář Koloman Župan, se mu ale vysmívá, protože pozemky nemají valnou cenu a náleží k nim pouze jediná cikánská vesnice. Barikay žádá o ruku Županovu dceru Arzenu, ale ta ho s posměchem odmítá - chudého zemana nechce, touží prý jedině po baronovi. Cikáni ze vsi si Sándora vyvolí za svého vůdce a on se zamiluje do cikánské dívky Saffi. Uzavřou spolu manželství po cikánském způsobu - pod širým nebem. Za pomoci dívčina nevlastního otce najdou starý turecký poklad, který dlouhou dobu hledali právě Županovi lidé, což Župana značně rozlítí. Když ale vychází najevo Saffin pravý původ - má být tureckou princeznou a dědičkou pokladu - je Sándor hluboce zklamán, neboť ji miloval ji jako prostou a chudou dívku. Nechá se v čele svých věrných cikánů naverbovat k husarům, kde se ke svému údivu setkává i se Županem. Po válce je Sándor za své bojové zásluhy jmenován baronem. Teď už se cítí být pro Saffi rovnocenným partnerem a tak jejich štěstí nestojí nic v cestě. Muže svého srdce nachází i Arzéna.