Dobrodružství Toma Sawyera

Nostalgický návrat do dětství. Člověk rád přimhouří oko (aspoň já určitě) nad "detaily" jako je mizerný zvuk, amatérské prosté dekorace, nebo věk herců (nejvíc to tluče u Kláry Jernekové v roli školačky Becky Thatcherové) a užívá si vzpomínky. Dnešní mládež to asi sotva uspokojí ale to je v pořádku. Každá doba má své hrdiny ať už literární či filmové. Literární předloha Marka Twaina je pro mou generaci klasika stejně jako Verne, May nebo Foglar.

Já jsem měl neustále za to, že Tim a Finn byly děti. Nyní jsem tedy vyveden z omylu. Netuším, kolik měli herci let, ale děti nebyli ani náhodou. Kašírované kulisy té nejhorší kategorie, herci velmi slabí, tak nějak jako ochotnická šmíra nejhoršího kalibru. Horší zpracování jsem neviděl a asi ani neexistuje. Že by to bylo narychlo na pokyn komančů? Jako úlitba, točte si co chcete, třeba i předlohy z imperialistické ciziny, nám to nevadí? Prostě bylo to děsné, podobné českému seriálu „Tajuplný ostrov“. (Ještě ke zdejším obsahům, je třeba se dívat střízlivý. A nepsat blbiny o dvou mrtvých na konci. Joe posílá společníka pryč a ten se NEVRACÍ, zasypán je pouze Joe, je tam zřetelně vidět JEDEN zasypaný).