Nous irons à Deauville

Dobrá francouzská komedie ze šedesátek s výborným obsazením. Těší se celý rok na krásné letní dny na dovolené v přímořském Deauville v pronajaté vile. Jaké zklamání - a spousta práce. Kromě hlavních postav dvou přátel (Serrault a C. Brasseur) vynikne i Louis de Funés, který si kromě své šarže vzteklého mužíka v roli dovolenkáře vyzkouší i kostým použitý o dva roky později v prvním "Četníkovi"; plátěné kalhoty, svetr na holém těle a baret. Závěrečná scéna na jachtě, kam se snaží oba přátelé s manželkami ukrýt před zmatky ve vile, a objeví se Lambersac (de Funés) vylézající z podpalubí, je báječná.

Francie šedesátých let prostě musela bejt báječný místo k žití. Komedie svižná a zábavná, i ten Louis de Funes je mi tady sympatičtější než v několika jiných filmech z té doby, kde mě zklamal. Zvláště v koupacím úboru je k sežrání. A taky jsem tady pochopil, proč se se Sachou Distelem svýho času spustila i BB.

Všichni píší, jak je to dobrý film plný legrace. No, já připouštím, že jsem se sem tam zasmál, ale rozhodně tu bylo více hluchoty nežli dobrého filmu. Já se skutečně chvílemi nudil. Pan Funés tu byl skvělý, hlavně na tom písku, kde dělal tu bábovičku s kyblíčkem, ale bohužel, objevoval se spíše sporadicky. Já osobně dávám celkem dvacet, deset několika dobrým scénám, hlavně na začátku snímku a další celou desítku panu Funésovi.