Divoký Mesiáš

Psychopat. Obratný manipulátor, úspěšně přesvědčující lidi na něm závislé o své nadřazenosti. Pragmaticky používá metodu cukru a biče, takže psychický i fyzický teror prokládá plamennými řečmi o lásce a potřebě soudržnosti komunity. No, a teď si místo slova komunita dosaďme slovo firma. A rázem tu máme trefný popis nějakého úspěšného managera (například zde řekněme jediného jednatele jím založené firmy). Ach ano, bohužel mám už i osobní zkušenost... I přes poněkud fádní televizní formu zpracování je Savage Messiah velmi působivé drama a to včetně různorodých reakcí lidí z města na informace o Rochově řádění. Také Luc Picard v roli vůdce sekty byl velice přesvědčivý. Dokonce myslím že natolik, aby mohl klidně sám nějakou tu sektu založit a úspěšně ovládat všechny svoje ovečky. Nejděsivější scéna filmu? Kdepak, pro mě to není ta ruka (přišpendlená nožem k desce stolu jen pár sekund po jakoby láskyplném pohledu v jedné z mála chvilek, kdy se jeho ženy šťastně smály). Je to ta scéna, kdy donutil malého kluka, aby přede všemi potrestal svoji mámu za její „prohřešek“. Přinutit dítě, aby bilo do obličeje svou mámu... A jiné děti sexuálně zneužívat před jejich matkami. Jaký trest by vůbec byl odpovídající pro takovou lidskou bestii?