Cran d'arrêt

Režisér Yves Boisset je pro mě většinou zárukou nadprůměrného filmu. Tentokrát jsem na rozpacích, zvláště když je někdy film uváděn jako giallo. Scerbanencovu knihu jsem četl, dokonce ji mám v knihovně, ale zde napínavý příběh sklouzává až do parodie, třeba ve chvíli, když Livia vyrazí v paruce jako volavka do ulic.  Později Boisset tvrdil, že jeho tvořivé úmysly byly silně ovlivněny producentem. A tak film zachraňuje typově vhodně zvolený Bruno Cremer jako Duca a v mých očích i Mario Adorf, i když ve filmu nedostal moc prostoru.