Šťastný člověk

Já mít doma takovou "princeznu", i když dcerku, což je menší zlo, než ty další báby, tak si hodím lano ihned. Tu opravdu můžou napravit jenom drsné podmínky konce světa. Film místy vtipný, ale jinak matná vzpomínka na Pierra Richarda a jeho filmy ze sedmdesátých let. Čas a dobré filmy nevrátíš.

Pierre Richard se na svůj věk již vymanil ze ztřeštěných rolí a udělal jedině dobře. Za svoji filmovou kariéru toho natočil víc než dost a je faktem, že jeho snímky stále baví mnohé generace. Jenomže nic netrvá věčně a jednou to prostě skončit muselo. Na komedie však nezanevřel, což je tento snímek důkazem. I když není ztřeštěný, dokáže zaujmout. Francouzský humor je stále znát. Svojí pohodovostí nepřepaluje a plyne klidným tempem. Snímek je odpočinkovým počinem, který rozhodně neurazí.

Naprosto nenápadná komedie. Typická intelektuální zábava s Pierrem. Francouzský humor s kanadskými žertíky na ničem neztroskotal, jen určitě nesklidí třeba takový obdiv jako Blbec k večeři. Herci zde pouze hrají co mají a sem tam se objeví zábavná scénka, přičemž bohužel nebudete lapit po dechu.