Hurá, láska je tu

"Hurá, láska je tu" nebyl původním zvukovým filmem. Do biografů se dostal se shodným scénářem již dávno jako němý film s Lilian Harveyovou., H. Liedkem, H. Halmem a H. Junkermannem. Jeho tvůrce, režisér Eichberg, si na něj opět vzpomněl a provedl jej v novém obsazení s Mayovou hudbou a svižnými verši F. Rottera. Děj je plný roztomilých zápletek, způsobených nedobrovolným sňatkem mladého hraběte s nezkušenou novickou řádu lásky - komtesou Charlottou. Komtesin strýc, velkokníže Max, se snažil sblížit oba manžele a proto pošle záletného hraběte do ústraní, což znamená, že byl poslán "na protizáletnické léčení" do malé venkovské garnizony, kde je velícímu majorovi svěřen tento těžký pacient manželské lásky. Ale milý major poplete všechny ženy, které chodí k hraběti na návštěvu tak, že kdyby nebylo náhodného spřátelení se obou manželů, věru, zapletla by se tato historie ještě víc. Je nesnadné říci, který útvar tohoto filmu byl zdařilejší, zda němý či zvukový.To byla otázka, kterou si mnhdy kladli diváci nejen u tohoto filmu. Co tenhle "zvukáč" nabyl zpracováním na zpěvech a hovoru, ztratil na počtu scén. Budiž řečeno, že tohle dilema se postupně s přibývajícími zvukovými filmy vytrácelo. V hereckých projevech exeloval F. Bressart. Ostatní včetně Padlerové, Verebese a Alexandra zahráli svoje role sice pečlivě, ale bez zvláštní snahy po hlubším proniknutí do představovaných postav. Marta Eggertová byla novou Alexandrovou parťačkou, ale v některých místech působila poněkud po herecké stránce bezradně.