Když v ráji pršelo

Ze všeho nejraději mám české (a slovenské) filmy. Málokdy ohodnotím český film takovou nízkou známkou jako v tomto případě. Snímek mě nezaujal, slabé jsou i herecké výkony hlavních představitelů a režie Magdaleny Pivoňkové.

Další pitomost. To měla být lyrika či co?? Nechci spoilerovat a tak jen stručně. Mít to co ti dva, tak dělám totéž. Za třicet minut filmu nebyli autoři schopni vypracovat jakoukoli zápletku. Pře s místními, jiný konflikt, prostě NĚCO. Aby mi to stálo za to koukat se až do konce. 201110183100/8019/8151

Jeden z nejslabších filmů konce osmdesátých let. Film debutující režisérky je ta mizerný, že od té doby toho moc nenatočila. Dva mladí lidé se pustí do marného boje s rekonstrukcí starého rozpadlého stavení, aby z něj udělali útulnou hospodu. A o tom to asi je. Je tu předseda MNV, který je vstřícný. Je tu i princmetálová babka se srdcem na dlani, či místní cimrmanologický blázen. A ono to stejně nemá pořádný děj.

Poetický "Kachyňovský" film, který ukazuje, že když má mladý člověk sen, jde si za ním a nehledí na překážky, které mu předkládá život. Režisérku Magdalénu Pivoňkovou nějak neznám, ale musím přiznat, že tento její debut dopadl na výbornou. Snové části zpříjemňují vyprávění a dávají tomu větší kouzlo. Mladá dvojice ( Ivana Vávrová a Zdeněk Podhůrský) se výborně doplňuje a postava, kterou ztvárnila Jiřina Jirásková, mi připomíná 'baby' z filmu Sestřičky. Škoda, že je snímek pozapomenutý, protože takové příjemné a pohodové filmy na českých obrazovkách skutečně chybějí.