Ztracený syn

"Ztracený syn" byl film, v kterém Luis Trenker vytvořil nejen hlavní roli alpského dřevorubce a horského vůdce, ale jak již u něho bylo zvykem, též napsal filmový námět k jeho ději. A dlužno podotknout, že se mu obé podařilo tak, že divákům se jistě v biografu tajil dech. V rušném dějovém pásmu se odehrával příběh, jehož účinky byly znásobeny působivým kontrastem života v horách, radostného ve své prostotě, ale i ve shonu města mrakodrapů, v New Yorku. Takže: Dřevorubec Tonio, veselý a statný chlapík, nedostižný lyžař a odvážný i duchapřítomný horozelec, zatoužil po světě, a proto opustil rodnou vísku i svou milou dívku Barušku, kterou ve vší prostotě ztělesnila Marie Andergastová. V cizině náš chlapík prožíval útrapy obtížného cizince, byl bez práce, zápasil s bídou i pokušením, a jeho touha po domově roste neodolatelně, nezmírnila se ani tehdy, když se jeho poměry zlepšily natolik, že se dokonce dostane do tzv. "lepší společnosti". Tehdy v prostředí vlivných a bohatých, právě v den slavnosti zimního slunovratu, vrací se tento ztracený syn domů, do vlasti, do Německa. Režie filmu opravdu nešetřila střídáním scén a záběrů, místy s velkou až marnotratnou výpravou: obrazy alpských pastvin, stahování a svážení dřeva k vodní dopravě, lyžařské závody na obtížné trati, výstup a následná pohroma na ledovci, závratné výšky mrakodrapů, bída a zápas o přežití amerických nezaměstnaných, ba i boxerský zápas s veselým zakončením. Při slavnosti zimního slunovratu, se to velmi moudře obešlo bez sentimentálních a kýčovitých vložek. Vše v krajinných pasážích filmu bylo zaměřeno na krásné záběry přírody.V tomto filmu, ale nejen v něm, bylo ukryto čertovské kopýtko germánství, protože divákovi vždy napovídalo, že všude v cizině je hůř a všechny ušlechtilé city domova tkví v germánském dávnověku, jehož zvyky a láska k nim byly jen kostelními dveřmi odděleny od přítomnosti...