Jeho poslední noc

"Jeho poslední noc" byl ze švédské filmové výroby, která byla po válce (míněna pochopitelně ta první) úplně zničena a začala se teprve počátkem třicátých let opět zvedat. Jedna z těch ojedinělých švédských filmových vlaštovek, zaletěla i do Československa. Byl to film švédského režiséra Gustava Molandera "Jeho poslední noc". Děj byl vzat z bouřlivé doby bojů ve Finsku 1918, kdy finská armáda porazila bolševiky, kteří pak vůbec Finsko vyklidili. Dva synové švédské vlastenky bojující proti sobě, jeden s Finy, druhý s bolševiky, ten hlavně proto, že miluje chudé děvče a matka mu bránila. Tak ten byl zajat svými krajany a odsouzen na smrt zastřelením. Jeho bratr velí stráži, která hlídala odsouzence a umožnil mu, aby poslední noc ztrávil u své milenky, která žila nablízku. Odsouzenec odchází a nedá se zdržet úpěnlivými prosbami své dívky, protože dal svoje slovo, že se vrátí. Při cestě zpět, je postřelen bolševiky a umírá, končí tak přece jen jaksi ve službách vlasti. Takový byl závěr tohoto ponurého filmu, který byl v té době pochopitelně mluven švédsky, byl však dokonale jasný a srozumitelný svojí dobře formovanou filmovou řečí, v níž obrazové náznaky byly jen v nejnutnějších případech doplňovány zvukem a slovem. Takže se dalo říct, že švédský film ještě tkvěl v kořenech němého filmu a měl řadu míst, kde dosahoval mimořádného účinku právě jen stavbou a rytmem scén. Film byl obsazen herci, kteří sice na svoje role stačili, ale velké talenty, které se kdysi tam na severu zrodily, tak takové diváci v tomto díle možnost vidět neměli.