Z Reykjavíku do Rotterdamu

Tak tohle bylo moje první setkání s islandským filmem, který dopadl na výbornou. Nepřekvapuje mě, že po tom sáhli Američani a natočili remake. Gangsterka z námořního pašeráctví se moc nevidí a toto se jim opravdu povedlo. Promyšlený děj má takovou atmosféru, že nenechá diváka v klidu. Ukazuje sociální nejistotu obyčejných lidí (obyčejné rodiny) a co pro zlepšení finanční situace jsou ochotni udělat. Život není peříčko a tak se musí jít i za hranici zákona. Výborný scénář byl výborně zpracován. Na Islandu to zkrátka také umí.

Žádný zásadní severský nářez se tentokrát nekoná, ale když nejsou očekávání přemrštěná, je to solidně odsýpající pašerácká story se špetkou humoru. Hlavně ta dehonestace Jacksona Pollocka (snad to byl on) v posledním záběru mě hodně pobavila. Jinak to bylo trochu vykonstruované, trochu melodramatické, trochu předvídatelné... ale s danou stopáží docela slušné.

Poslední dobou jsou kriminálky ze severu zárukou kvality. Příběh je sice jednoduchý a velmi průhledný. Takže od první minuty, se dá lehce poznat, jak se bude příběh zhruba vyvíjet, ale natočené je to poutavě a zábavně. Film pojednává o pašování zboží, na nákladní lodi. O zradě, (nejlepšího) přítele. Na druhé straně ukazuje, že peníze naštěstí nejsou pro všechny lidi na prvním místě, ale zároveň ukazuje holou pravdu, že bez nich je život velmi složitý.