Koncert

Ve smutné komedii Koncert používá francouzský filmař rumunského původu Radu Mihaileanu zápletku s kolektivní falešnou identitou podobně jako ve své předcházející černé válečné komedii Vlak života (1998, FP 3/2001). Tentokrát jsou protagonisty bývalí členové orchestru moskevského Velkého divadla, vyhození v roce 1980 Brežněvem kvůli židovskému původu. Dirigent Andrej Filipov, který se jich tehdy zastal, pracuje od té doby v divadle jako uklízeč. Náhodou se dostane k faxu, v němž ředitel pařížského divadla Chatelet narychlo zve ruský orchestr k vystoupení. Andrej fax „ztopí“, přesvědčí přítele a violoncellistu Sašu, že to je jejich příležitost, a angažuje bývalého manažera Gavrilova. Rozhodnou se odjet do Paříže s bývalým orchestrem místo toho pravého. Děj pak zachycuje různé humorné epizody, spojené s tímto výchozím nápadem. Do nich je včleněn příběh židovské houslistky a jejího muže, pro něž měl přerušený koncert z roku 1980 tragické následky. Až na samém konci vyjde po snadno čitelných náznacích najevo, že slavná houslistka Anne-Marie Jacquetová, která má v Paříži vystoupit s Filipovem v Čajkovského houslovém koncertu, je jejich dcera, kterou Andrej, jeho žena Irina a Saša pomohli jako miminko propašovat díky obětavé Francouzce Guylène ve violoncellovém pouzdru do ciziny. – Vrcholem snímku je závěrečná sekvence vystoupení, v němž se s pomocí zajímavého střihu a krátkých černobílých retrospektiv odhalí pravda. Významný podíl na působivém efektu má samozřejmě i Čajkovského patetická hudba. Jinak dílo, jehož první scenáristická verze vznikla už v roce 2002, poněkud trpí „opožděním“: pro současnost je až příliš nepravděpodobné. Jedná se vpodstatě o pohádku, v níž navzdory protivenství vše dobře dopadne a dobří se klidně spojí i se zlými (zde např. s Gavrilovem, který nadále zůstává zaťatým a podle tvůrců i neškodným komunistou). Film obsahuje originální postřehy a situace, místy však trpí komunální satirou (na téma kšeftujících Židů či pro peníze všehoschopných Rusů) a melodramatičností. Původně v něm hrála i Jacqueline Bissetová, ale její scény byly vystřiženy. – Existuje též český film Koncert (1980, FP 6/81). Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2010/6