Žena na Měsíci

To byl děs, než se to dostalo k jádru pudla. Tolik zbytečných canců bylo fakt na oprať. Ale vydržel jsem. I tu hnusnou babu. Ale zase bylo důležité vědět že to baba je, protože když se potom navlékla do mužských svršků, nikdo by to nepoznal. No, po krátkém úvodu, trvajícím jen hodinu a čtvrt se konečně dostaneme k raketě samotné a pak i k jejímu startu. Po devadesáti minutách filmu. Pak to konečně začíná být klasické sci-fi se vším všudy, tedy s přihlédnutím k době vzniku. Bohužel i zde už tehdy autoři neodpustili nablblé love story, a když do toho ještě přimíchali to děcko, měl jsem po chuti definitivně. Prodlužování v závěru s taháním sirek na třikrát tomu dalo korunu. Nuže, jak to celé nakonec ohodnotit? Dávám dvacet za efekty na svou dobu jistě neobvyklé. Za ten čajíček kolem by si autor založil spíše nakopat někam.