Jestli se rozzlobíme, budeme zlí

Tak tohle byla moje první čistokrevná akční komedie (v době kdy se tenhle termín ještě nepoužíval). Poprvé jsem to viděl v kině před tolika lety, že o tom raději taktně pomlčím. Ale nezapřu už, že asi nikdy jsem neodcházel z kina s tak uslzenýma očima a překrvenou slezinou od smíchu jako tenkrát. S odstupem několika desetiletí tahle komedie poněkud zvousatěla a ztratila punc mimořádnosti ale pořád je to roztomilá zábava s řadou dobrých nápadů a taky skvělou muzikou. Pamětníci mi myslím dají za pravdu.

Filmy této dvojice nemusím, to jsem "žral" v 10 - 12 letech. Většinou dávám 2 body, protože přece jen existují i horší. Tenhle to má za 3 za hudbu.

Tak u tohoto nejslavnějšího filmu mne irituje pár věcí. Dlouhé čekání na první bitku. Ta má dobré aranžmá, ale absence zvuku při dopadajících ranách z ní dělá něco z filmů němé éry. Zbytečně dlouhá taneční vložka obou borců. A pak vložka se zpěvem a sniperem. Na konci také zvukové nedostatky. Takže, suma sumárum, bavil jsem se, to nepopírám, ale zas až taková velezábava to pro mne nebyla. 201502239135/9251

Krapet nám už snímek zestárnul, ale to nemění na věci, že stále umí divákovi vykouzlit úsměv na tváři. Je tu vše, co se od dua Spencer & Hill očekává. Děj je nesmírně jednoduchý, ale vlivem vtipných dialogů a až groteskních scén velice účinný. Vrcholem všeho, kromě typických rvaček, je scéna ze sboru. Sám Bud na své pěvecké umění často vzpomínal. Naivní charakter gangsterského bosse se tak osvědčil, že byl použit ještě nesčetněkrát. 70. léta jsou na filmu velice znatelná a omšelost filmového záznamu také dokonává své. Chtělo by o to více pečovat.