Loma – zapomenutý přítel

Pamatuji se na sobotní odpolední představení v kině v polovině osmdesátek, které jsem navštívil se svým tehdy asi pětiletým synem. V téměř prázdném kině na periférii dávali tento gruzínský, uváděný jako sovětský, film a nebyl to pro mě příliš příjemný zážitek. Kluk půlku filmu natahoval a při scéně bití psa se rozbrečel. A já k tomu neměl daleko, jelikož nesnáším podobné "zvířecí dojáky". Nejhorším příkladem je snad film "Bílý Bim, černé ucho". Příběh o Lomovi má také klady, kterými jsou hezké záběry horské přírody a onen kavkazský ovčák v hlavní roli.