Raketa na Měsíc

Tak tenhle film jak tak roztomile blbý, naivní a hloupý, až je svým způsobem krásný. Patří k velice pradávné historii filmové sci-fi. Diváky si spíše najde mezi milovníky filmu. Tvůrci filmu pravděpodobně vůbec neměli páru o tom, že existuje nějaký "stav beztíže". On se vlastně první člověk do vesmíru dostal nějaké tři roky po natočení tohoto snímku. A na Měsíc? Na to se muselo počkat poněkud déle. Film samotný je takové klasické béčko padesátých let. To už se do módy dostávaly různé horory a sci-fi snímky trochu jiného pojetí, než byly natáčeny dříve. I zde logika dostává na zadek. I výprava se moc nevyznamenala. Divákovi to však pravděpodobně moc nevadilo. Např. raketa, hlavní to dopravní prostředek příběhu, je umístěna na rampě u nějaké budovy. Startuje však na volném prostranství. Jak už bylo psáno - stav beztíže se v této cestě na Měsíc nevyskytuje. Další vesmírná tělesa - hvězdy - se okolo letu rakety kmitají, jak pouliční lampy okolo jedoucího auta. Hrdiny na Měsíci čeká opět stav tíže, skalníci a krásný baby. Jsou to padesátá léta, tak jsou všechny oblečené. A přitom to jsou prý i účastnice soutěží miss. Jo, a taky tam je nějaký velký hadrový pavouk. Počítačová grafika zdaleka neexistovala, a tak skalníci jsou prezentovány lidmi oblečených do kostýmů. Prostě, Musí se to vidět. Je to krásné, naivní, blboučké. Stejnou charakteristiku můžete použít na příběh samotný.

Padesátá léta a další sci-fi etuda o cestě na Měsíc v ultralevném filmovém počinu. a překvapení se nekoná. Stále stejná cestovatelská šablona s dějovým vývojem o přítomnosti nějaké civilizace na daném místě a je jedno kam se cestuje. Do středu Země, na Měsíc, na Mars či někam jinam. Tento snímek je navíc na drobounké úpravy ve své podstatě naprosto totožný se snímkem „Cat-Women of the Moon“ (1953). Někdo hovoří o vykrádačce, někdo o přirozeném předělávce. Každopádně s odstupem pouhých pěti let se jedná o zcela zbytečný film. jediné, co lze udělat, je snímky porovnat. Je však co, když je to vyrobeno za stejných finančních a technických možností? Jediná zábava během sledování je si všímat dějových odchylek od staršího počinu a to je na celém tomto filmovém pokolení asi tak všechno. Obzvlášť dnes snímek vypadá jako prostinký televizní film, který se dá shlédnout okem shovívavým ohledně doby vzniku a dobového přesvědčení.