Zvláštní zbraně II. světové války

Některé vynálezy spojeneckých konstruktérů z let 1939 - 1945 byly možná až příliš absurdní, jiné se ale staly běžnou součástí výzbroje moderních armád. Světový konflikt let 1939-1945 se stal impulzem pro techniky a vynálezce všech bojujících stran. U zrodu mnoha podivných nápadů v oblasti vývoje nových zbraní a bojových prostředků stála často bujná fantazie, ale některé nápady se po skončení 2. světové války staly běžnou součástí výzbroje moderních armád. "Zápalní netopýři" určení pro ničení převážně dřevěných japonských měst se mohou zdát bizarním a dosti neekologickým nápadem, ale střely řízené rádiem, plovoucí tanky nebo "chytré" těžkotonážní bomby našly nakonec své uplatnění v jiných konfliktech 2. poloviny XX. století. Němečtí a japonští vědci se aktivně zapojili do válečné výroby. Zvláště německý vojenský výzkum v mnohém předběhl svou dobu. Třetí říše mohla ve svých zbrojních plánech navázat na tradičně úspěšnou německou vědu a techniku. Zbraně německé produkce z let 1936-1939 patřily k nejlepším na světě. I ten "nejdokonalejší výrobek" však nezadržitelně stárne. A tak i v průběhu 2. světové války se zbrojní továrny a výzkumné ústavy snažily zlepšovat stávající zbrojní systémy a vyvíjet nové. Některé vynálezy při tom působily ve své době zdánlivě fantasmagoricky. Bombardér operující na prahu vesmíru, akustické dělo, letadlo s kolmým startem nebo příslovečná puška střílející za roh. Mnoho z těchto "bláznivých nápadů" však našlo uplatnění ve zbrojních programech bývalých Spojenců, kteří se po porážce nacismu o německé vědce a techniky doslova přetahovali. Ani Japonci nestáli stranou, byť jejich vědecký a technický potencionál nebyl na úrovni Německa. Jejich "paprsky smrti" založené na principu přenosu mikrovlného záření představují dodnes pokušení pro mnohé zbrojní firmy a je pravděpodobné, že některé státy tento princip rozpracovaly už dosti daleko...