Černé světlo

Dramatizace románu zdůrazňuje sociálně kritickou notu tragického příběhu syna zkrachovalého obchodníka. Inscenace je pozoruhodným obrazem lidského nitra, zdeformovaného pokryteckou morálkou měšťanské společnosti. Karla, špatného studenta, si po matčině smrti bere na starost jeho strýc Kukla, hudební nakladatel. V obchodě musí Karel začínat téměř jako posluha. Všichni, zaměstnanci i strýcova rodina mu nepokrytě dávají najevo jeho podřízenost. Už tak labilní Karlův charakter se začíná hroutit a zvolna v něm narůstá pomstychtivost. Navenek je úslužný a pracovitý, tím si také získá strýcovu přízeň, ale pod touto maskou si tiše vyřizuje účty se všemi kolem sebe. Jako prvního odstraní tetina chráněnce, účetního Sůjku a postoupí na jeho místo. Následuje samotná teta, kterou odstraní z místa u pokladny. Místo tety sedí v pokladně Markéta, sestřenice, pro Karla představuje především bohatou nevěstu. Markéta se však zamiluje do skladatele Klenky. Na večírku, kde Markéta zpívá Klenkovy písně, je i jeho bývalá láska Božena, která nehodlá ustoupit. Podaří se jí hodit za kamna svíčku, kterou připravil Karel a Markéta musí přestat zpívat. Uslzení hosté spěšně opouštějí salon. Po této veřejné ostudě nevychází Markéta z pokoje, dopis pro Klenku svěří Karlovi. Ten sice Klenku vyhledá, dopis však neodevzdá. Ostatní vyřeší osud. Božena čeká s Klenkou dítě. Vše odhalí teta, která se za mladým skladatelem vypraví. Tentokrát dostává výpověď i Karel s upozorněním, že nikde v Praze nenajde místo. Karel se ocitl na konci slepé uličky zla. Jediným únikem je okno do ulice, dobrovolný odchod ze světa. Zdroj: Česká televize