Škola života

Na tomhle filmu je nejlepší příběh a samozřejmě Carey Mulligan jako Jenny. Příběh mladé šestnáctileté dívky v roce 1961 mě zaujal a líbil se mi. Peter Sarsgaard je bezpochyby výborný herec, ale já ho pořád nemůžu dostat ze škatulky toho záporáka, v každém filmu ve kterém jsem ho viděla hrale záporáka. Ale film, který stojí opravdu za shlédnutí.

Sladké retro, které mně totálně zkazil filmový David, kterému ani nemohu přijít na civilní jméno. Myslím, že do role svůdníka, kterému podlehne šestnáctiletá naivka, toužící po zážitcích velkého světa, nemohlo být těžké obsadit někoho ze zbylých herců světa, z nichž by odkapávající sliz nenadělal kaluž před prahem hrdinčinných rodičů. Škoda je tím větší, že ostatní obsazení bylo víc než dobré. NEJLEPŠÍ SCÉNY: Pohovory v ředitelně, výlet do Paříže, taneček po psích dostizích. NEJHORŠÍ SCÉNA: Slizounův návrh o pokus deflorace banánem.

ach jo... jak dospívající holka k ženatému přišla... okouzlena jeho galantností, věřím, že i charismatem, dárky, luxusem a dýchánky v restauracích a divadlech... najednou dospěla ve francouzskou ložní dámu, v nevinnou Audrey Hepburn, trochu mužskou Coco Chanel s cigaretou v ruce...a mozek, nemocen láskou, donutil ji opustit školu... ano, jo, jo, sakra dobré téma, ale stejně je ten film nemastný, neslaný, herci mi tam absolutně nezapadají, tatíček jak z blbého filmu... chybí tomu veliká kapka vzrušení...

Příjemně dívatelný povídkový příběh o chytré, leč nezkušené dívce, která se nechá přesvědčit, že v životě je nejdůležitější si užívat. Carey mám jako herečku moc ráda (a taky mi připomíná Audrey H.- na tom plakátu) a nezklamala. Taky se mi líbila Rosamund Pike, blondýnka z bohémské společnosti - její výraz na koncertě vážné hudby mluví za všechno :-)