Padlí hrdinové

V šedesátých a sedmdesátých letech se v japonské kinematografii objevuje řada filmů zobrazující druhou světovou válku, z nichž především téma pilotů kamikaze se stává velmi populární. V množství filmů je vidět množství odlišných přístupů a pohledů, nejen na tuto diskutabilní součást vojenské strategie, ale hlavně na pohnutky vlastních letců. Ve většině z nich je dán do ostrého protikladu bezbřehý fanatismus, na straně jedné, a obyčejná lidská touha po životě, na straně druhé. Zde je zobrazeno spíše smíření se s vlastním osudem bez výraznějších citových scén. Padlí hrdinové jsou také, oproti obdobným, spíše komornějším dramatem než-li válečným snímkem nabitým akcí, ty jsou zde zastoupeny pouze formou dobových dokumentárních záběrů jako podklad pod komentář, hlasem mimo obraz, jež vysvětluje a upřesňuje historické souvislosti, což patří k typickým znakům dříve natočených japonských filmů. Jedno však mají tyto snímky společné, v každém z nich, a to téměř bez výjimky, se objevuje herec, většinou v roli velitele jednotek kamikaze, Koji Tsuruta.