Jeskyně Žlutého psa

Tam, kde se země potkává s nebem, žijí lidé a zvířata jako sobě rovní. Život kočovných mongolských pastevců uprostřed nedohledných stepí se jen málo podobá tomu, co známe, a přesto žijí život jako my. Mongolská scenáristka a režisérka Byambasuren Davaaová se po úspěchu svého filmového debutu Příběh o uplakaném velbloudovi (2003), který byl mezi mnoha jinými cenami mj. i nominován na Oscara za nejlepší dokument, vydala do rodného Mongolska s kamerou znovu. Jednoduchý příběh pastevecké rodiny Batchuluunových, která ve filmu hraje sama sebe, se podobá tisícům jiných všude na světě. Nejstarší dcerka Nansal najde malého pejska, kterého si chce nechat, rodiče jí však vysvětlují, že to není možné. Otcův strach, že se za divokým psem potáhnou vlci, kteří by mohli napadnout jejich stádo, má racionální základ. Nasal se však pro něj vydává do nebezpečí a ve finále se sám psí hrdina zaslouží o záchranu nejmenšího člena rodiny a tak si své místo v ní nakonec vyslouží. To, čím Davaaové filmy tak okouzlují, je talent režisérky zachytit v jednoduchém příběhu autenticitu života v mongolských stepích. Ukázněnou dokumentární kamerou trpělivě snímá chování a všední úkony lidí, kteří v ní doopravdy žijí, v jednoduchém příběhu, v němž je vždy přítomno svědectví o jejich kultuře a folkloru, však celému tvaru dodává i další, duchovní rozměr. Film opět získal řadu mezinárodních cen a na MFF v Bratislavě v roce 2005 získal cenu pro nejlepší film Grand Prix za "zachycení zázraku života". (Česká televize)