Jak být milována

Snímek Jak být milována vznikl v roce 1962, tedy již po utlumení hlavního proudu polské filmové školy, avšak zřetelně na ni navazuje jak tematikou druhé světové války, tak četnými aluzemi na kanonické dílo polské filmové školy, Wajdův Popel a démant (Popiół i diament, 1958). Provázanost obou filmů je patrná už na první pohled - Wojciech Jerzy Has obsadil do hlavní mužské role Zbigniewa Cybulského, jenž vyvolával v očích mnoha diváků asociace s postavou Maćka Chełmického, hrdiny ztělesňujícího „mytickou" minulost válečné generace. Ve filmu Jak být milována sice patří Cybulského postava, herec Wiktor Rawicz, také k odbojovému hnutí, ale jako o hrdinovi se o něm dá hovořit jen stěží. Je také třeba říci, že historické události nejsou hlavním tématem filmu, tím je individuální paměť a prožitek válečné doby. Vyprávění je vedeno prostřednictvím rozsáhlých retrospektiv. S hlavní hrdinkou Felicjí (vynikající herecký výkon Barbary Krafftówny) se setkáváme již jako s úspěšnou rozhlasovou herečkou, když odlétá do Paříže. Nezvyklá situace a pozorování lidí v letadle v ní vyvolávají vzpomínky na válku, která bolestně zasáhla do jejího života. Válka přerušila nadějnou divadelní kariéru mladé herečky, ale přinesla jí i příležitost, jak získat milovaného muže: na jejího hereckého kolegu Wiktora padne podezření ze zabití Němce a dívka se rozhodne ukrýt ho ve vlastním bytě. Mlčky snáší veškeré křivdy včetně znásilnění německými vojáky, jen aby ho ochránila. Wiktor však její lásku neopětuje a pět let strávených v její společnosti je mu téměř přítěží - ke slovu se dostávají i jeho potřeba uznání a nenaplněné hrdinství. Po válce dívku téměř beze slova opouští, aby se později vrátil a spáchal sebevraždu. Film zpochybňuje tradiční představu války jako „mužské záležitosti". Bojovníkem, který vydává všanc svůj život, je zde křehká žena, která chrání muže. Jitka Rohanová Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016