Cvrček a bombardón

Cvrček, usazený v krásném letním popoledni v květu vlčího máku, hraje na své housličky. Shlíží dolů na louku, kde při jeho melodii mravenci kolébají svá miminka, ptačí máma uspává na třešni ptáčátka a myška nutí k odpočinku rozpustilé myšátko. Do lehkých tónů houslí zazní náhle rušivý zvuk. Jsou to hluboké bručivé tóny z nástroje brouka brundibára, jenž si právě vyšel na procházku se svým bombardónem. Cvrček přestane hrát, mravenci utíkají na všechny strany, myšky zalezou do díry a v ptačím hnízdě poskakují vylekaná mláďata tak divoce, až několik třešní spadne – přímo na hlavu brundibára, který se svým bombardónem sedí na větvi pod hnízdem. Jedna třešně spadne do bombardónu. A od té chvíle ať brundibár fouká jak chce, nevyloudí ani tón. Zkusí třešni vycucnout, a hle, z náustníku nástroje mu vyteče kapka sladké šťávy z rozmačkané třešně. Je to pochoutka a brundibár se mlsně olizuje. Když všechnu šťávu vypije chce opět zahrát, ale ať fouká jak fouká – nic se neozve. Co se to s tím bombardónem stalo? Pak si brundibár všimne, že z trouby nástroje čouhá dlouhá stopka. Rychle ji vytáhne. Pln naděje nafoukne tváře a začne znovu hrát. Zase nic! Bombardón je zkrátka pokažený. A osazenstvo paloučku se baví tím, jak ten nedovtipa ještě nepochopil, že mu v nástroji uvízla třešňová pecka. Cvrčkovi se nakonec kolegy muzikanta zželí a pokašlávaje pomalu k němu přistoupí a naznačí mu, aby podržel nástroj na užším konci. Pak si nasadí housle pod bradu a začne hrát. Nejprve pomalu, a když se bombardón začne pohybovat do rytmu, cvrček zrychlí tempo, hraje stále rychleji a rychleji, nástroj se rozkmitá, vibruje, a při allegru se roztřese tak, že z něj pecka vyletí jako z děla. Šťastný brundibár pak zahraje na bombardón tak silně, až všem zalehne v uších. Cvrček mu trpělivě předehraje na housličkách jednoduchou melodii. Brundibár se jí snaží zahrát po něm, ale moc mu to nejde. Cvrček tedy zahraje stupnici a brundibár ji na svém divokém nástroji opakuje. Jde to těžko, ale cvrček nepovolí a tak brzy brundibár vyloudí z bombardónu docela přijatelné zvuky. Cvrček nasadí housle, poklepe nožkou, pokývne hlavou, aby se k němu kolega přidal. Začnou hrát a nad paloučkem zní veselá melodie. K jemným tónům houslí a k tentokrát již melodickému doprovodu bručivého bombardónu, se přidají ptáčci a na louce se odehrává malý koncert. Když skončí, myšky i mravenci tleskají, a cvrček a spolu s ním i šťastný nemotora brundibár děkují obecenstvu. [Filmový přehled 3/1980] Autor/Zdroj: JH/Filmový přehled