Město jako Alice

Jean Pagetová zdědí nějaké peníze a překvapí svého advokáta tím, že za ně chce postavit studnu v Malajsii. Vypráví, jak během války žila v zajetí spolu s dalšími Angličankami. Japonci je posílali z místa na místo, ženy i děti umíraly vyčerpáním, nemocemi a hladem. Japonci vždy přinutili představeného obce, aby Angličanky živil z prostředků obce. Nakonec umírá japonský seržant a díky výmluvnosti Jean Pagetové se ženám podaří zakotvit v jedné vsi. Tady žijí a pracují spolu s místními ženami a proto se Jean z vděčnosti rozhodne vyhloubit studnu a postavit prádelnu. Během pobytu se dozví, že australský zajatec Joe Harmond, se kterým se seznámila za války, žije. Setkal se s ženským táborem a ukradl pro ženy a děti dvě kuřata. Japonci se rozhodli za krádež ho ukřižovat. Jean v sobě dusí vzpomínku na dobrého člověka, jamile se dozví, že Joe žije, rozjede se za ním do Austrálie, ale poněkud se minou. Joe totiž vyhrál v tombole a rozhodl se navšívit Londýn, aby vyhledal Jean, o které se teprve teď dozvěděl, že je svobodná a děcko, o které pečovala, patřilo zemřelé přítelkyni. Nakonec se setkají. V románu Nevila Shutea pokračují společně v Austráli, podnikají a mění zaostalé místo skoro bez života na prima městečko jako Alice Springs.