Odvážná školačka

Jo,Odvážná školačka,to byl fenomén! Knížku jsme měli někdy ve druhé třídě jako povinnou četbu,a zhruba ve stejné době se nám dostalo i promítání filmu. Musím přiznat,že mi Maruška svým budovatelským nadšením šla na nervy zhruba stejně, jako neustále se modlící Kája Mařík. Nějak jsem tyhle dokonalé typy dětí nesnášela,no... A z Maruščiných úvah typu: "Ano, mamičko, hned budu spát! Ještě budu chvilku přemýšlet a pak usnu! Podívej, na co myslím… Jak by to bylo pěkné, kdyby Lenin a Stalin, když byli malí, bydleli u nás v domě. Hráli by si na dvoře. A já s nimi… Mamičko já vím, že je to jen tak, jen takový nápad… ale když je to tak pěkné… Jenže nevím, jak bych jim měla říkat… Kdyby byli malí, stejně bych jim říkala, Vladimír Iljič, Josef Vissarionovič, že?“ jsem byla naprosto vedle,neboť jsem vůbec netušila,o kom to mluví. A protože byl podzim roku 1968,nějak se nám to paní učitelce nechtělo ani vysvětlovat. Jenže musela...