Christine

Celkem zdařilý horůrek, který byl u nás šířen již v dobách videorekordérů, na kterých se pouštěly filmy namluvené jedním hlasem. Ve filmu jsou obětmi vraždícího auta, o kterém film je, zase teenageři. Tedy, zde je snad hráli skoro třicátníci, ale to už bylo u amerických filmů běžné.

Spíše průměrný horor. S občas zajímavými scénami (masakr na benzínce, samoopravení auta). Carpenter určitě umí lepší filmy(např. Věc) . Ale samozřejmě i horší (Duchové Marsu).

Nezbývá mi, než i po letech před oběma smeknout. John Carpenter – mistr horroru filmového a Stehen King – mistr horroru literárního, odvedli v Christine naprosto profesionální práci. Přestože nejsem zaslepený a nekritický fanoušek výše uvedeného filmového žánru, jsou oba tito tvůrci mými velkými oblíbenci. Převést na filmové plátno Kingovo dílo je samo o sobě dost těžkým úkolem a v celé filmařské historii by se dali na prstech jedné ruky spočítat ti, kterým se to opravdu podařilo. Na dobu, kdy film vznikl, jsou v něm neskutečně skvělé trikové záběry, ať už Christiny rozzuřené a mstící se, nebo Christiny samoléčitelky. K tomu všem R´N´R 50. let – prostě paráda. Herecky perfektní je psychologický vývoj postavy mladého, fascinovaného majitele Christiny. Jak jsem již uvedl, pustil jsem si film po několika letech, ale zcela určitě to nebylo naposledy. Vždy pro mne bude patřit k nějakému TOP (i když to není TOP 10, ale možná "jen" TOP 100) a rád se k němu budu čas od času vracet. A rád to doporučím i vám.

Natočit film podle Kingovy předlohy asi není lehké. Tady je to tak půl na půl. Je tam všechno podstatné, co tam má být ale i tak tomu něco chybí. Taky se z toho filmu nestal žádný trhák.