Hrdina má strach

Moje maminka je velice prostoduchá, hloupá ženská; a jediný její ideál, jediný její svědomí je - pánbůh. Já jsem velice moderní člověk, a můj ideál, moje svědomí, by měl bejt zase jenom člověk. Ale jakej člověk, když kolem sebe nevidím lidi, ale myši!

Velda: "Ať jsem bit, jen když se peru!"

- Je načase udělat u nás menší nukleární výbuch. - Co myslíš, že docílíš? Ale vůbec nic! Povedeš nesmyslnej boj s vrchností. A ty hloupí se rozhodnou s nima bojovat. No pochopitelně, že se vystavujou na odstřel.

My jsme všichni jenom poslíčci, nic jinýho; jeden se jmenuje referent, druhej vedoucí, třetí náměstek - ale všichni jsou to poslíčci. Něco se dozvím dole, nesu to nahoru; něco mi řeknou nahoře, já to jako slepice vykvokám dole. Chytrý, hloupý, všecko jedno, hlavně že můžu dokázat, že jsem to vykvokal včas - i tu hloupost.