Moderní Dubarry

"Moderní Dubarry" byl produkt Ufa filmu a byla to složitá a důkladná historie ze života jakési veliké kurtizány Toinetty, a jak tenkrát neopomenula reklama upozornit, námět byl zpracován podle příhod ze života proslavené Gaby Deslyové a portugalského krále Manuela. Jenže schází tomu velikost i ironie, schází tomu právě ta atmosféra hořeních desetitisíc a král, uvedený pod jménem Sandro, král asturský, se pohyboval přesně po vzoru obchodního příručího z obchodu s dámským prádlem z "Unter Linden" se stejnými tendencemi, se stejnou světáckostí a asi ve stejné myšlenkové oblasti. Jeho vášeň v mezích měšťácké důstojnosti, jeho ctnost, která zvítězila i nad domácí revolucí, ve které rozdivočelá filmová lúza házela květináče do palácových oken, takže král s milenkou při polibku vždy museli sklonit hlavu, aby je květináč do ní nepraštil. Jeho jednání o státní půjčku v Paříži pro blaho státu, zatím co zálibně mrká po Toinettě, načež bankéř mu s posunkem amerického kovboje řekne: Dejte si pozor, vy tam! Já se pomstím - to vše bylo úhledně střiženo podle známých nákresů, jak si asi takové milování představují pánové Müller, Schencke a Taubes nad novinami po obědě, kdy patří k dobrému soustu vědět něco o králích a jejich milenkách. Tento ložnicový film, v němž se přímo hýřilo spodničkami, spodním prádlem a v němž se několikrát ukázala Maria Corda. Stárnoucí hvězdy mají možnost si jen nalíčit obličej v kombiné a ranních negližé, představoval asi jen milování nějakého žoviálního agenta Fritze a sentimentální Mimi s parádním bubikopfem, ale rozhodně ne hispánského monarchu a jeho vášnivou milenku. Režisér v expozici filmu byl nejpečlivější, volil také několik nových obrazových komposic (např. postava stoupající vzhůru po točitém schodišti hotelu, zabíraná kamerou se shora) ale pak, během filmu, mávl nad tím rukou a svěřil vše ději - proto také dávní diváci byli nuceni mu věnovat takovou pozornost. Začínalo to krásnými fotografiemi Paříže, přešlo to v erotické obrázky z předměstského časopisu a skončilo to sentimentálním splynutím duší, zatím co lúza volající ha! ha! s noži mezi zuby poškodila kašírování korintských sloupů a jednoho popundeklového amorka. V "Moderní Debarry" hrála Maria Corda způsobem unylým a náročným. Pokud ve filmu neplakala touhou, tančila a válela se po poduškách a při slovech "miluji ho, byť ho neznám" třepala rukama, nohama, okouzlena radostí sama nad sebou. Velkou hereckou pozornost věnovala scéně, v níž debatovala, zda dáma velkého světa má milovat srdcem nebo rozumem, neboť při té duchaplné rozmluvě přemílala stále v ústech cosi jako kandované ovoce, načež napodobila všechny ilustrace z ženského časopisu "Elegante Welt". O ostatních hercích nelze říci nic jiného, než že byli s ní na stejné úrovni a že jejich oděvy byly vyžehleny na jedničku. Celý tento film snímal dost špatně kameraman Fritz Arno Wagner. Kadeřníci, krejčovské domy, modistky a parfumerie nebyly v titulcích uvedeny. Režisérem byl v pozdější době slavný Alexander Korda.